Morašice vs. Čistá 7:1 (2:1)

Muži

První vlaštovka jaro nedělá

Ono dohromady není o čem vyprávět. V kabině jsme před prvním přátelákem s Čistou dostali tři úkoly: 1)převést do praxe věci z tréninku, tj. běhání, 2) hrát po zemi a do nohy, 3) zapamatovat si, kam se v sestavě přesouváme po půlce půlky. Byť se o inteligenci fotbalistů kolikrát oprávněně pochybuje, ukázali jsme, že patříme k výjimkám a přesun proběhl bez problémů. S tím zbytkem už to bylo horší. Protože přihrávky a pohyb nestály ani za zlámanou grešli, náš první gól padl stejně jako ten zatím poslední, Válek si naběhl na Skalův aut a z první mu to sedlo docela dost hezky. Šeď obyčejného přáteláku mu trochu kazila jubilejní 100. gól v áčku, ale určitě se najde příležitost označit za stovkový nějaký jiný - hezčí a důležitější. Čistá vyrovnala po rohovém kopu, když míč ze zadní tyče vrátil do ohně nejmenší muž na trávníku Nepraš a Kostlán zkazil Špinarovi celou neděli, protože ten po prvním, a dobrém, zákroku ze začátku zápasu už už doufal v nulu. Po prvních škatulatech se na hrotu zjevil mj. Kopecký, který si ve vápně našel nepříliš odvrácený centr Vopařila, klidným obstřelem na zadní tyč zaznamenal svůj gól č. 170 a vrátil nám vedení, které vydrželo až do poločasu.

Hned první akce druhé půlky znamenala roh a Skalovu pobídku uklidil hlavou naprosto nerušen a takřka ze stoje V. Štancl. Špinar si kromě časté rozehrávky stihl i zachytat při ojedinělých šancích soupeře, který v posledních dvaceti minutách jaksi rezignoval a po našem zastřelování se spustila lavina, kterou si je těžké zapamatovat ve správném pořadí a obsazení. Ale zhruba takhle: Ondráček dostal míč do lajny a jeho centr na zadní tyč hlavou proměnil v áčkový premiérový gól Štěpán (po skončení kariéry bude dotyčná vypraná čepice dána k dispozici našich archivářům a vystavena v dosud neexistujícím muzeu). Podivnou strkanicí středem hřiště se za nerušeného přihlížení soupeřů dostal míč na vápně až k Vomáčkovi. Ten se v našem dresu objevil po více než čtyřech letech, posílen zkušenostmi exligových spoluhráčů procestoval celou sestavu, každý post obohatil cennou radou a na hrotu, kde ho známe nejvíce, se dočkal gólu už ze své druhé šance. Chmelík si pak po Ondráčkově autu tak nevěděl rady s nastalou volností, že do míče na nějakých 25 metrech jen tak kopnul, ten si ještě skočil o zem a o tyč zapadl do brány. V úplném závěru pak po akci z levé strany (možná Štěpán, možná Vomáčka - dotyčný nechť se přihlásí v redakci) zívala na Ondráčka prázdná brána, a tak jsme po necelých třech letech konečně vyhráli vyšším než pětigólovým rozdílem, to to trvalo.

  • Sestava: J. Špinar - M. Ropek, J. Kopecký, D. Štancl, V. Štancl, M. Chmelík, M. Klement, D. Ondráček, B. Válek, Z. Skala, V. Štěpán, D. Vejrych, P. Vomáčka, K. Vopařil
  • Góly: B. Válek (Z. Skala), J. Kopecký, V. Štancl (Z. Skala), V. Štěpán (D. Ondráček), P. Vomáčka (B. Válek), M. Chmelík (D. Ondráček), D. Ondráček (P. Vomáčka)

Podporují nás
Pardubický kraj Obec Morašice Stavitelství Jokeš HRG tiskárna Nopek Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy - dotační program č. VIII.