Morašice vs Linhartice

Fotbal je droga, ale drogy nejsou pro každýho

Po dvou remízách z kategorie cenných jsme k dalšímu domácímu zápasu s Linharticemi nastupovali s jednoznačným cílem vyhrát, snad i sázkové kanceláře nás stavěly do role favorita. Rotaci v naší přeplněné obraně tentokrát trenérovým rozhodnutím odnesl Ropek, na jeho místo v sestavě i na kapitánský můstek se posunul Chmelík. Naše první rozvážná kombinace na mokrém trávníku k ničemu vážnému nevedla, naopak hned první hostující odkop a špatná komunikace Chmelíka se Špinarem pustila do dobré pozice soupeřova útočníka a náš gólman si hned v první minutě připsal důležitý zákrok. Trvalejší vzruch byl ale před druhou bránou. Zhruba po pěti minutách se dostal křížný balón do vápna ke Skalovi, ten se zasekávačkou zbavil dvou soupeřů, ale proti jeho střele vytasil výborný semafor hostující gólman, a tak se kopal pouze premiérový z našich rohů. Ten šanci nepřinesl, zato dva z mnoha dalších hlavičkovali z dobrých pozic nad bratranci Štanclovi, ti starší. Náš pohyb a snad i chuť do fotbalu nám zaručovaly dostatek možností k vedoucímu gólu, ale Tměj a Sokol si při postupu jeden na jednoho netroufli na kličku, ve vápně osamocení Holomek se Skalou se dohodli, že prvně jmenovaný bude střílet nad, několik sólových náběhů ze strany skončilo nepřesnou přihrávkou pod sebe a Tmějova střela zpoza vápna neprošla. Párkrát jsme se nechali až moc unést a zapomněli na zadní vrátka, ale hosté při řešení potenciálních brejků naštěstí kopírovali naši finální nemohoucnost, i když jednou zakřižoval hostující sólo přes oba naše stopery až ve vápně vracející se Klement. Jinak se hosté do pauzy dostali pouze ke žlutým kartám, protože zraňovat ego rozhodčího, ožralého devadesátiminutového "Pána Boha", to se prostě nedělá. Často se nám dařilo využívat hostujících lelků při našich vhazovaných autech, takovou možnost využil M. Štancl, aby naservíroval míč Sokolovi, který ale krátce před pauzou v ideální a klidné palebné pozici ve vápně nezamířil přesně.

Jakkoli jsme šli do druhého poločasu s touhou zúročit naši převahu, šancí jsme si vypracovali méně.Tu největší měl po vysunutí M. Štancla střídající Vopařil, který dokázal skákající balón vyslat na bránu, ale bohužel přímo na jejího strážce. Hosté si žádné šance nevytvořili, ale ani nepotřebovali, protože my jsme jim je naší špatnou rozehrávkou nabízeli sami. Nejvážnější z těchto nabídnutých možností pak byla střela z dálky, kterou Špinar poctivým skokem vyrazil na roh. S přibývajícím časem a šerem už se ztrácely naše šance a s každým dalším výrokem sudího i tempo hry, přesto jsme ještě měli příležitosti ke stržení výsledku v náš prospěch. Tměj si na vápně křikl o centr ze strany, ale pěkným volejem trefil pouze gólmana, Burián skoro nechtěně tečoval jeden dálkový pokus moc málo do protipohybu gólmana a když už jsme dostali balón do vápna, chyběl krok, štěstí nebo pořádný důraz, jako když Sokol neprostřelil zeď obránců poté, co si ve vápně nachystal k zakončení odražený balón. Kartama se mávalo i na naši lavičku, Burián jen tak tak unikl vyloučení a v poslední minutě jsme po čistém souboji Válka s domácím obráncem v pokutovém území dostali možnost přímého kopu mimo vápno. Snad bylo i spravedlivé, že následující centr Burián posledním dotekem zápasu poslal nad bránu, měli jsme si proměnit jiné šance. Remíza je určitě ztráta, ale buďme rádi, že jsme při této delegaci narazili na férového soupeře, jinak by se tahle naše zábava, bez které neumíme být my ani ti přes mizerné počasí příchozí  věrní diváci, mohla nepěkně zvrtnout.

  • Sestava: J. Špinar - D. Štancl, M. Chmelík, V. Štancl, V. Novák - Z. Skala (B. Válek), M. Klement, M. Štancl, V. Tměj - M. Sokol (M. Burián), T. Holomek (K. Vopařil)
  • ŽK: Z. Skala, V. Štancl, M. Burián, J. Kopecký

Podporují nás
Pardubický kraj Obec Morašice Stavitelství Jokeš HRG tiskárna Nopek Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy - dotační program č. VIII.