Morašice vs Cerekvice nad Loucnou

Cerekvický valčík

Nebylo to posvícení, nebyla to neděle, v naší obci mezi kopci plnily se korbele. To jediné pravé okresní derby s Cerekvicí jsme z čistě preventivních důvodů posunuli o čtyřiadvacet hodin dále od pondělního rána, na což bohužel nezareagovali mimo jiné dva naši krajní záložníci, takže výběr sestavy měl trenér znovu až zbytečně jednoduchý. Protože jsme dvakrát za sebou prohráli, protože se náš jarní standard inkasovaných branek nepříjemně ustálil na trojce a protože jsme věděli, že soupeř disponuje kvalitními a rychlými útočníky, nastoupili jsme do zápasu hlavně s cílem pečlivé defenzivy. A jelikož se nám během první čtvrthodiny vůbec nedařilo podržet balón, poskytli nám hosté dostatečný zátěžový test. Totální převaha na míči a rychlé náběhy nás sice zle trápily, ale třeba Špinar z toho moc trápení neměl, takže se to tak nějak dalo skousnout. O to větší škoda, že jsme po patnácti minutách inkasovali z rohu, když se od těžko ubránitelné vysoké hlavy Kusého odrazil míč k Šedovi, který napsal svojí hlavou tak přesný oblouk, že na něho ani v součinnosti, ani zvlášť, nedosáhli jak Špinar, tak u tyče stojící M. Štancl. Brzy po gólu jsme zjistili, že domácí defenziva není úplně neprostupná a  když si míč vyměnilo chotovické útočné duo, vznikla z toho ve vápně nejedna pěkná pozice. Ale Skala trefil odražený balón do vhodně roztáhnutých nohou vyběhnuvšího gólmana Vostrčila a Novákova dorážka levačkou skončila vysoko nad. Jinak se na hře ještě chvíli po gólu moc nezměnilo, hosté se dostali do jediné další šance, ale Špinar střelu na vzdálenější tyč vyrazil a ke konci poločasu už to, i co se týče držení míče, byla vyrovnanější partie. Naše útočné snažení ještě dvakrát navedlo koncovku na Vopařila, ale tomu dnes nebylo přáno ni ve stoprocentních šancích. Poprvé si ve vápně našel odražený balón po Skalově standartce, ale Vostrčil mu hodně rychle zmenšil střelecký úhel, za což byl odměněn trefou na solar. Podruhé si Vopařil náběhem našel hluché místo mezi stopery, M. Štancl ho tam oslovil krásným balónem, ale po dobrém zpracování se mu pokus o střelu zevnitř vápna svezl po šajtli Pánu Bohu do oken.

Do druhého poločasu naskočil Uher a byl to pro nás nemilý a až příliš svěží vítr, naštěstí ho jednou stihl zakřižovat Ropek, jindy své sprinty vyčerpal na lajně a když už se na vápně dvakrát dostal ke střele, byl Špinar dostatečně rychlý a dlouhý na to, aby na míč dosáhl. Což zní dost jednoduše, ale zejména při lehce tečovaném pokusu předvedl opravdu znamenitý skok. Zatímco hosté si zvesela střídali, my jsme se Kopeckého na naše střídání nemohli dovolat, Škoda počítal s tím, že půjde až po Kopeckém, a tak naší neměnné jedenáctce začaly tuhnout nohy. Není tedy divu, že jsme se do šancí dostávali zejména ze standartek. Po centrech ze strany ale Chmelík hlavičkoval do prostoru brankáře, V. Štancl nad a Ropek pod sebe. Což nebylo na škodu, protože to Vopařilovi dalo šanci k reparátu, ale takřka totožná situace z prvního poločasu měla i totožný výsledek - trefeného rychle vyběhnutého Vostrčila. Hosté zahrozili ještě Malého standartkami na zadní tyč, roh vyhlavičkoval Ropek, přímák vyboxoval Špinar a deset minut před koncem přišla řada na nás. Chmelík křížným balónem hledal Skalu, náš starý známý Lněnička centr podběhl, jarní střelecký objev z Pohodlí si míč hrudí zpracoval do střelecké pozice, chladnokrevně obstřelil hostujícího gólmana a v nejedné duši se rozhořela i tříbodová naděje. Ale ještě dřív než tento stav zareagovala naše světelná tabule, rozjeli hosté z rozehrávky naším opařeným středem hřiště až neuvěřitelně jednoduchou kombinaci na tři doby a šest doteků, která katapultovala do střelecké pozice starého známého Lněničku, který střelou na zadní tyč zmrazil naši chvilkovou radost a po předchozím kiksu zachránil pověst svoji i naši, protože by nám beztak nikdo nevěřil, že jsme ho nepodmázli. Zbývajících deset minut jsme vzadu hráli vabank, ale únava materiálu už byla příliš velká na to, abychom zkušeně hrající hosty byly schopni výrazněji podusit. K jediné střele se chvíli před koncem dostal Sokol, ale jeho skákavý pokus z dvaceti metrů vyrazil Vostrčil na roh poslední naděje. Ten přelétl všechny naše nabíhající hráče a šlo se slavit. Když už ne výhru, tak aspoň dvojí kulatiny.

  • Sestava: J. Špinar - D. Štancl, M. Ropek, V. Štancl, M. Chmelík - Z. Skala, M. Klement, M. Štancl, V. Novák - M. Sokol, K. Vopařil
  • Góly: Z. Skala
  • ŽK: Z. Skala, V. Novák, V. Štancl

Podporují nás
Pardubický kraj Obec Morašice Stavitelství Jokeš HRG tiskárna Nopek Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy - dotační program č. VIII.