Morašice Opatov Pohar

Jedenáctý korálek

Po našem pádu do okresu už se stalo pravidlem, že se jeden ze svátečních podzimních dnů věnuje čtvrtfinále okresního poháru. Po roční odmlce se hrálo u nás doma a stejně jako v předchozích letech to skončilo vítězným penaltovým rozstřelem. Ale popořadě. V útoku dostal od začátku šanci opatovský specialista Vopařil, a byl to on, kdo měl na hlavě první gól, jenže centr ze strany netrefil ideálně. To Skala se na vápně opět dostal ke svému voleji "brazilkou", ale jeho dobře mířený pokus zblokovali obránci. Hosté se za první poločas dostali před bránu jen dvakrát. Poprvé to bylo po čtvrt hodině hry, kdy se po akci z pravé strany v našem vápně osamocený útočník natáhl pro balón, špičkou ho buriánovsky zpracoval a z hranice malého vápna mířil nikým nerušen přesně na zadní tyč. Podruhé, o deset minut později, se konala zrcadlová situace, až na to, že míč do sítě dostali volní hosté až napodruhé. Nyní už můžeme přiznat, že všechno bylo součástí plánu přilákat diváky do našich ochozů co největším počtem branek vstřelených do brány u hospody. Hostující efektivita a volnost před bránou bylo přesně to, čeho se nám nedostávalo. Po zbytek poločasu jsme byli lepší, častěji na balónu, ale nějak to celé smrdělo alibismem a pohodičkou. Po Skalově vyloženě propagačním přímáku a Ropkovu překopnutí po rohovém kopu se nám k závěru poločasu přece jen podařilo zvýšit obrátky, ale výsledkem bylo jen břevno po hlavičce ve vápně náhle zjeveného D.Štancla.

Do druhé půlky jsme nastoupili s novým útokem, Válek se stáhnul na kraj zálohy a všechny změny byly znát. Viz první šance záhy po přestávce, když na Válkův centr nedoskočil Burián ani jeho strážce a volný Sokol střílel pohotově, tvrdě, ale nad. Zatímco minulý týden rozhodčí pískal fauly i ve stádiu pokusu, v poháru se zřejmě měří jiným metrem, a tak z našeho jasného zákroku, kterému se hostující hráč ve vlastním zájmu vyhnul, byl po jeho vehementních protestech nepřímý kop pro nás. Skala poslal centr do vápna a Chmelík si zády k brance připsal gólový lob hlavou. Početná návštěva i kontaktní gól nás hnaly za vyrovnáním, ale střelu M.Štancla pod břevno vyrazil hostující gólman na roh. Po něm si hlavní rozhodčí všiml, že se Ropek ocitl na zemi ne vlastní vinou a nachystal Válkovi jedinečnou možnost ke srovnání skóre. Varianta penalty, kterou si vybral, kolikrát i skončí v bráně, ale bohužel až o půl hodiny později vešlo ve známost, že zaskakující opatovský gólman při penaltách neskáče, a tak Válkův pokus takřka doprostřed zlikvidoval doslova levou zadní. Taková věc samozřejmě přistřihne křídla, pustili jsme hosty ke dvěma centrům, ale i nadále se vše důležité odehrávalo před hospodou. Prozatím nešťastník Válek tak dlouho podnikal nebezpečné výpady z lajny do vápna, tak dlouho hledal spolehlivě zakončivšího spoluhráče, až deset minut před koncem oslovil malé vápno, kde se zjevil Skala, nastavil placíru a padl na zem s hlavou v dlaních. Ani on nemohl uvěřit, že dal konečně gól. Brzy na to se takticky zranil Klement, aby se na hřiště dostal penaltový specialista Kopecký.  Ten mohl záhy rozhodnout ze hry, ale jeho gólovou střelu po další Válkově přihrávce zblokoval obránce a po rohu ho k hlavičce nepustil hůře postavený Ropek. Když v devadesáté minutě rozhodčí nenašel odvahu písknout druhou jasnou penaltu po faulu na Buriána a Novák svým závěrečným pokusem i podle svého očekávání vystrašil leda přítomné nohejbalisty, naplnilo se přání nezaujatých diváků po atraktivní penaltové loterii.

Jak bylo řečeno, hostující gólman vytrvale neskákal, V. Štancl si se stoprocentní úspěšností vybíral špatnou stranu, a tak byly oba týmy po třech sériích na stejné startovací pozici, když na opatovské branky odpověděli Chmelík a ti zbývající Štanclovi. Ve čtvrté sérii si neúspěšnou penaltu z předloňského pohárového finále zopakoval jistý opatovský  výrostek, Ropek naší výhodu potvrdil a po hostujícím srovnání v poslední sérii zbyl postupový mečbol na Kopeckého. Ten ho s přehledem proměnil, což znamená, že jsme úspěšně načali druhou desítku zápasů bez prohry napříč třemi soutěžemi a třetí rok po sobě se můžeme těšit na jarní pohár(y). Kdo z ligy to má?

  • Sestava: V. Štancl - D. Štancl, M. Ropek, M. Klement (J. Kopecký), V. Novák - V. Tměj (M. Sokol), M. Chmelík, M. Štancl, Z. Skala - K. Vopařil (M. Burián), B. Válek
  • Góly: M. Chmelík, Z. Skala

Podporují nás
Pardubický kraj Obec Morašice Stavitelství Jokeš HRG tiskárna Nopek Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy - dotační program č. VIII.