Trénink úterý od 17:20 hod (docházka). Ve čtvrtek 28.9. od 16:00 pohárové utkání doma s Opatovem. Sraz ve 14:55. V sobotu 30.9. od 15:30 mistrák v Hradci nad Svitavou. Odjezd ve 14:00. Venda vybírá příspěvky v hodnotě 700,-. 
Oficiální stránky fotbalového klubu TJ Sokol Morašice
Znak TJ Sokol Morašice

Novinky z morašického fotbalu

Kdo pozdě chodí, soupeřům škodí

Podzimní soutěž se dostala do své poloviny a náš přespříliš remizující, leč stále neporažený kolektiv se horko těžko dával do kupy na duel s donedávna nezastavitelným ofenzivním válcem z Bystrého. Oba týmy postrádaly svého nejlepšího střelce, naše základní jedenáctka se zkompletovala až půl hodiny před zápasem, ale tento odůvodněný opozdilec nakonec sehrál jednu z klíčových rolí. Po měsíci jsme navíc museli opět zamatérštit obsazení brankoviště a i fakt, že v ní byl záskok a ne záskok za záskok se na konečném skóre výrazně podepsal. Tento osvědčený trik zafungoval, tým se před gólmanem samoukem semkne, drží míč a soupeře na distanc, a tak se V. Štancl v první půlhodině ukázal pouze nepovedenými odkopy.  Zato před druhou brankou bylo živo. Naše první kombinace centrů a přihrávek vyústila Novákovým pěkně trefeným, ale taky hodně nepřesným volejem. Skalovu tečovanou střelu z přímého kopu vytáhl zpod břevna veterán Dittrich. Po čtvrt hodině hry prodloužil nákop D. Štancla z půlky Chmelík a před gólmanem ho do sítě tečoval ještě Burián. Hosté marně reklamovali pravděpodobný ofsajd, rozhodčím se toho dne dalo těžko věřit i těžko cokoli vymluvit. Vůbec by možná bylo lepší, kdybychom souboj řídili sami, férovosti mezi námi dvaadvaceti bylo dost, jak dokládají oboustranná přiznání tečí, kterých si ani jeden z oranžového triumirátu nevšiml. Jedno takové si připsal hostující hráč poté, co závar v jejich vápně skončil zblokovanou střelou Sokola. Na promáčeném terénu byl každý dotyk s balónem těžký a náš z tohoto důvodu vysunutý presink slavil úspěch. Hosté pod tlakem našich útočníků posouvali míč až na krajního obránce, na jehož přihrávku si počíhal Tměj a po krátkém postupu technickou střelou přehodil příliš vysoko postaveného gólmana. Už po čtvrtině zápasu se nám tak podařilo dosáhnout mety dvou gólů, teprve podruhé v této ligové sezóně. Hosty jsme bohužel po půl hodině hry sami posadili na koně, když se k Dittrichovu výkopu po nedorozumění mezi naším brankářem a stoperem dostal jejich rychlý útočník a z první loboval přesně do opuštěné brány. Po snížení bysterským samozřejmě narostla křídla, kouč je povzbuzoval tak vehementně až to bylo rozhodčímu nepříjemné a na naší bránu létaly rohy a centry, gólman řval jak na lesy, ale balóny za něj odvraceli Novák nebo Skala. Naše mizerná pasáž časově se shodující s výpadkem v Jevíčku mohla být veselejší, kdyby rozhodčí Chmelíkovu gólovou hlavičku nezkazil ofsajdem, jehož pravděpodobnost byla přesně opačná jako u prvního gólu. V závěru poločasu ještě V. Štancl ztlumil střelu hostujícího útočníka z otočky a Sokol mířil výjimečně technickou střelou nad.

Předpokládaný nástup hostů do druhé půle, plánovali-li nějaký, se nám nejen podařilo eliminovat, ale dokonce jsme náskok brzy navýšili, když se k Tmějově vyražené střele jako první dostal Chmelík. Ani gól nás nepřibrzdil a chvílemi to vypadalo, že budeme schopni dát i čtvrtý gól. Po několika nezužitkovaných centrech se to podařilo Buriánovi, když z otočky perfektně umístil další sklepnutí produktivního Chmelíka. Hold se nám proti soupeři, který nebetonuje, hraje dobře. Střel bylo i nadále dost a nebyly ani extra nepřesné, ale naše otevřená ofenzivní stavidla otevřela i okénka v naší obraně. Po jednom takovém se hostující útočník ocitl sám před naším gólmanem, ten ho napoprvé vychytal a napodruhé ho při vstávání zády složil k zemi. Za tento nejbrutálnější zákrok dne dostal jedinou žlutou kartu zápasu a následná těsně proměněná penalta oživila vzpomínky na finále EURA v šestadevadesátem. Naštěstí už bylo dost pozdě, naštěstí V. Štancl vystihl útočníkovu kličku po špatné zpětné přihrávce, naneštěstí Klement a Tměj mířili vedle a Vopařil si osamocený ve stoprocentní pozici špatně zpracoval balón, ale výhra už nám zůstala. A že byla zasloužená, že jsme publikum potěšily góly a že už jich jako tým máme skoro stejně jako nejlepší střelec soutěže, to je jen takový bonus.

 

Sestava: V. Štancl - D. Štancl, M. Ropek, M. Klement, V. Novák - V. Tměj, M. Chmelík, M. Štancl, Z. Skala (J. Kopecký) - M. Sokol (K. Vopařil), M. Burián (M. Zerzán)

Góly: M. Burián2, V. Tměj, M. Chmelík

ŽK: V. Štancl

Dáme góly, dáme?

Bídné počasí se nevyhnulo ani našemu dlouhému výletu do Jevíčka, a tak jsme na promáčené ploše čekali bojovný, nepříliš technický zápas, který může rozhodnout jediná chyba. Předpoklad minima šancí se ale nenaplnil, viz. následující řádky. První propagační střelu si připsal pod Damoklovým mečem hrající Tměj, který po kombinacích s D. Štanclem dostával na straně nemálo příležitostí k zakončení nebo centrům. Po čtvrt hodině hry se do jednoho z nich na vápně položil M. Štancl a krásnou placírkou poslal míč z první přesně k tyči. Brzy na to se domácí obrana otevřela i před naším předstoperem, ale V. Štancl se v samostatném nájezdu příliš zalekl vyběhnuvšího gólmana a šajtlí zakončil mimo. V týdnu trénované rohy nám hrubě nevycházely, ale během úvodní půlhodiny se ještě dostal do dobré pozice Sokol, který pálil vedle a Klementa střílejícího z druhé vlny po Válkově akci vychytal domácí gólman. Těžko říci, co se pak stalo, ale hosty jsme jaksi přestali obsazovat a ti se po pár zástřelech zpoza vápna dostali i do nebezpečnějších pozic. Závar po jejich prvním rohu odnesl nakopnutou rukou Špinar, který ale i tak zvládl do poločasu dva výborné zákroky po dalších, tentokrát mnohem přesnějších střelách, zejména vytažení tečované střely ze šibenice se setkalo s ohlasem i u dobře naladěných domácích fandů. Pohár kliky při naší čtvrthodinové ležérnosti přetekl pět minut před přestávkou, kdy se náš odkop rychle odrazil přímo do tahu V. Štanclem nepokrytého domácího útočníka a ten před křižujícím Ropkem a vybíhajícím Špinarem umně poslal míč lobem do naší branky. Poločasová přestávka pak byla vysvobozením nejen pro nás, ale i pro Špinara, který kvůli své necitlivé ruce přepustil místo v bráně V. Štanclovi.

Domácí si změny samozřejmě změny všimli a jejich lavička vzývala jakoukoli střelu na bránu, ale domácí jsme za celý poločas pustili pouze ke dvěma centrům, jinak na to byla hra na jednu bránu, tu domácí, bohužel ale neúspěšná. Hned dvě minuty po přestávce pálil z vápna těsně nad Tměj, o chvíli později netrefil bránu z dobré pozice ani Chmelík. Střídající Skala zásoboval domácí vápno nebezpečnými centry a když se mu naskytla příležitost, nastavil na vápně placírku do Tmějovy další přihrávky, ale do statistik se zapsal pouze tím, že jeho střela byla gólu nejblíže. Když už se nám konečně povedl roh, vznikl z toho v soupeřově šestnáctce závar, ale ani na několik pokusů se nám nepovedlo míč protlačit za čáru, přestože poskakoval hodně blízko. Chmelík poté sesadil Skalu z našeho žebříčku, když jeho další střela jemně lízla spojnici, Burián hlavičkoval nad a Válkovo nastavení nohy do Buriánovy střílené přihrávky skončilo v síti díky jeho ofsajdovému postavení. Když pak centr ze strany našel na malém vápně zcela volného Sokola a jeho hlava jen náruč přesouvajícího se gólmana, naznal hlavní sudí, že je čas ukončit naše ofenzivní trápení, kterého už si všímají i okresní média. Takhle jsme si z dlouhé převahy odvezli jen čtvrtou remízu v řadě, přičemž ve třech z těch zápasů jsme měli šancí jako máku.

 

Sestava: J. Špinar (Z. Skala) - D. Štancl, M. Ropek, V. Štancl, V. Novák - V. Tměj, M. Chmelík, M. Štancl (M. Burián), M. Klement - M. Sokol, B. Válek (M. Zerzán)

Gól: M. Štancl

ŽK: M. Štancl, D. Štancl

Fotbal je droga, ale drogy nejsou pro každýho

Po dvou remízách z kategorie cenných jsme k dalšímu domácímu zápasu s Linharticemi nastupovali s jednoznačným cílem vyhrát, snad i sázkové kanceláře nás stavěly do role favorita. Rotaci v naší přeplněné obraně tentokrát trenérovým rozhodnutím odnesl Ropek, na jeho místo v sestavě i na kapitánský můstek se posunul Chmelík. Naše první rozvážná kombinace na mokrém trávníku k ničemu vážnému nevedla, naopak hned první hostující odkop a špatná komunikace Chmelíka se Špinarem pustila do dobré pozice soupeřova útočníka a náš gólman si hned v první minutě připsal důležitý zákrok. Trvalejší vzruch byl ale před druhou bránou. Zhruba po pěti minutách se dostal křížný balón do vápna ke Skalovi, ten se zasekávačkou zbavil dvou soupeřů, ale proti jeho střele vytasil výborný semafor hostující gólman, a tak se kopal pouze premiérový z našich rohů. Ten šanci nepřinesl, zato dva z mnoha dalších hlavičkovali z dobrých pozic nad bratranci Štanclovi, ti starší. Náš pohyb a snad i chuť do fotbalu nám zaručovaly dostatek možností k vedoucímu gólu, ale Tměj a Sokol si při postupu jeden na jednoho netroufli na kličku, ve vápně osamocení Holomek se Skalou se dohodli, že prvně jmenovaný bude střílet nad, několik sólových náběhů ze strany skončilo nepřesnou přihrávkou pod sebe a Tmějova střela zpoza vápna neprošla. Párkrát jsme se nechali až moc unést a zapomněli na zadní vrátka, ale hosté při řešení potenciálních brejků naštěstí kopírovali naši finální nemohoucnost, i když jednou zakřižoval hostující sólo přes oba naše stopery až ve vápně vracející se Klement. Jinak se hosté do pauzy dostali pouze ke žlutým kartám, protože zraňovat ego rozhodčího, ožralého devadesátiminutového "Pána Boha", to se prostě nedělá. Často se nám dařilo využívat hostujících lelků při našich vhazovaných autech, takovou možnost využil M. Štancl, aby naservíroval míč Sokolovi, který ale krátce před pauzou v ideální a klidné palebné pozici ve vápně nezamířil přesně.

Jakkoli jsme šli do druhého poločasu s touhou zúročit naši převahu, šancí jsme si vypracovali méně.Tu největší měl po vysunutí M. Štancla střídající Vopařil, který dokázal skákající balón vyslat na bránu, ale bohužel přímo na jejího strážce. Hosté si žádné šance nevytvořili, ale ani nepotřebovali, protože my jsme jim je naší špatnou rozehrávkou nabízeli sami. Nejvážnější z těchto nabídnutých možností pak byla střela z dálky, kterou Špinar poctivým skokem vyrazil na roh. S přibývajícím časem a šerem už se ztrácely naše šance a s každým dalším výrokem sudího i tempo hry, přesto jsme ještě měli příležitosti ke stržení výsledku v náš prospěch. Tměj si na vápně křikl o centr ze strany, ale pěkným volejem trefil pouze gólmana, Burián skoro nechtěně tečoval jeden dálkový pokus moc málo do protipohybu gólmana a když už jsme dostali balón do vápna, chyběl krok, štěstí nebo pořádný důraz, jako když Sokol neprostřelil zeď obránců poté, co si ve vápně nachystal k zakončení odražený balón. Kartama se mávalo i na naši lavičku, Burián jen tak tak unikl vyloučení a v poslední minutě jsme po čistém souboji Válka s domácím obráncem v pokutovém území dostali možnost přímého kopu mimo vápno. Snad bylo i spravedlivé, že následující centr Burián posledním dotekem zápasu poslal nad bránu, měli jsme si proměnit jiné šance. Remíza je určitě ztráta, ale buďme rádi, že jsme při této delegaci narazili na férového soupeře, jinak by se tahle naše zábava, bez které neumíme být my ani ti přes mizerné počasí příchozí  věrní diváci, mohla nepěkně zvrtnout.

 

Sestava: J. Špinar - D. Štancl, M. Chmelík, V. Štancl, V. Novák - Z. Skala (B. Válek), M. Klement, M. Štancl, V. Tměj - M. Sokol (M. Burián), T. Holomek (K. Vopařil)

ŽK: Z. Skala, V. Štancl, M. Burián, J. Kopecký 

Československo zpět

Zatímco na vyhecované zápasy s Janovem už jsme si zvykli, pravé federální sousedské derby v Cerekvici se konalo po dlouhých šesti letech. Počasí i trávník domácí nachystali na jedničku, diváků i hráčů na střídání bylo dost, takže se dal očekávat kvalitní fotbal v tempu od začátku do konce. No ne že by to tak skutečně bylo, hlavně z naší strany. První poločas byli domácí více na balónu, my jsme jim ho několikrát darovali špatnou rozehrávkou ze zadních řad a je s podivem, jak málo šancí ze hry z toho bylo. V té největší naštěstí stihl domácího hráče na konci rychlého brejku alespoň trochu rozhodit Chmelík a jeho zakončení tak mířilo vedle. O co méně měli domácí dotažených kombinací, o to více hrozili ze strandartních situací. Přímáky ale sbíral Špinar a rohy Ropek. Ten z domácích devatenácti rohů odhlavičkoval dobré tři čtvrtiny, až to vypadalo, že ho cerekvičtí hledají ve vápně schválně. Nebylo to vždycky bezproblémové odvrácení, ale pořádné horko nás polilo jen jednou, když hlavičkový biliár skončil nenápadným obloučkem do břevna Špinarovy brány. Naše útočné choutky byly povážlivě slabší, první ryze propagační pokus si připsal staronovic v útoku Skala až v polovině prvního dějství. Ten samý hráč měl naši největší šanci, když se snažil z vápna rychle vrátit balón do opuštěné cerekvické brány, ale domácí gólman svůj prvotní nestoprocentní výběh stihl napravit a proti Skalově střele zasáhnout. Jednu zajímavou jedovku si připsal ještě Válek, ale jinak jsme za výsledek 0:0 museli být po půlce rádi.

Druhé dějství už bylo vyrovnanější, o čemž svědčí i naše snížení v kategorii rohových kopů, ale ani nám standartní situace štěstí nepřinášely, přestože Vostrčilovi dvakrát vypadl míč z ruky. Domácí se i přes postupné posílení útoku a několik nevonících přímáků dostali do jediné stoprocentní šance, ale hlavička z malého vápna naštěstí mířila přímo na Špinara. S domácí touhou vsítit vedoucí gól se nám otevíral prostor k jakýmsi brejkům. Pár jich víceméně vyšumělo u lajny nebo špatnou přihrávkou, ale čtvrt hodiny před koncem Sokol oslovil Válka, který doběhl s míčem až do vápna a do jeho zamýšlené nahrávky ze strany vložil domácí obránce nohu tak elegantně, že si Vostrčil stačil na balón v protipohybu jen sáhnout a my se tak bez zásluhy dostali do vedení. Bohužel nám nevydrželo dlouho, protože domácí ihned zapnuli vyšší rychlost, my se podvědomě stáhli a karma zaúřadovala. Po předchozích přežitých šancích a šťastném gólu se podařilo domácím srovnat podobnou mincí, když šavlovačka v našem vápně skončila šťastným "kopem" Kusého, na který už Špinar po sérii předchozích odrazů nestihl zareagovat. Deset minut před koncem se tedy začínalo od nuly a oba týmy si ještě připsali po stoprocentní šanci. Po další ze standartek se domácí opět dostali k míči v našem vápně, ale první střelu výborně vychytal Špinar a když už publikum zvedalo ruce při následné dorážce, zasáhl na čáře i náš druhý gólman. Naproti tomu se do otevřené cerekvické obrany znovu vydal Válek, předložil rozhodnutí střídajícímu Vopařilovi, který bohužel trefil přímo Vostrčila, po jehož zásahu míč lehounce lízl břevno. Pak už jen kluci Šedovi posbírali žluté karty a se smírným výsledkem, stejným jako při dávném posledním měření sil, jsme byli rozhodně spokojenější my.

 

Sestavy: J. Špinar - D. Štancl, M. Ropek, M. Chmelík, V. Novák - V. Tměj, M. Klement, M. Štancl (V. Štancl), B. Válek - Z. Skala (M. Zerzán), M. Sokol (K. Vopařil)

Gól: B. Válek

ŽK: M. Štancl, B. Válek

Šancí pomálu, to nemohu říci

Po tristní účasti na venkovním zápase se nám opět zaplnila lavička i hlediště téměř všemi potenciálními hráči, navíc jsme v kádru přivítali nového gólmana, takže trenér měl pořádně zamotanou hlavu, jak vybrat ideální jedenáctku (šestnáctku) pro zápas o čelo okresního přeboru proti janovskému lidu. Možná jsme se až moc vystrašili janovskou ofenzivní smrští z úvodu letošního roku, a tak jsme i po větru měli v prvním poločase méně ze hry. Leč hosté chvíli nikam nespěchali a hráli si vzadu, chvíli spěchali až moc, a tak se až na úvodní promáchnutí Ropka se Špinarem, které hasil před dotírajícím Burešem Chmelík, a dvěma střelám z dálky, nedostali k ničemu než k dobrým pozicím pro přímé kopy, kterým ale jen tak tak stačila síť za bránou. Na to, jak jsme byli nefotbaloví, připosraní a hlavně v defenzivě, jsme si ale šancí vytvořili dost. První roh, zdánlivě nepovedený, si M. Štancl zkušeně narazil o obránce na první tyči a k jeho následné střele se hostující gólman složil docela s obtížemi. Další roh M. Štancla, tentokrát na zadní tyč se snažil do vlastní brány uklidit jiný hostující obránce, mířil hezky, ale bohužel trefil jen břevno. Když si jindy Špinar sebral příliš dlouhý janovský pas za naši obranu a jeho následný dlouhý výkop propadl přes stopera, Vodehnal tváří v tvář gólmanovi trefil jen jeho nohy a následný Válkův roh osamocený V.Štancl hlavou neumístil přesně. Trochu složitou cestu k zakončení si vybral jeden na jednoho postupující Válek, ale opět zafungovala narážečka s hosty, jen gólman byl jaksi proti nám. Válek ještě jedním rohem oslovil M.Štancla, ale ten lehce podběhl, ke střele z vápna se po rychlém brejku dostal i Tměj, ale opět vše skončilo zákrokem brankáře. Po tomto našem převážně standartkovém festivalu zničehonic udeřili hosté, když se Boháček nenechal odstavit od balónu, narýsoval průnikovku na Bureše, který byl špičkou u balónu dříve než Špinar a pár minut před přestávkou jsme poprvé v sezóně prohrávali.

Tenhle stav nám naštěstí vydržel jen chvíli, protože krátce po pauze se Sokol odvděčil za setrvání v sestavě dobrým sólem po pravé straně a přihrávkou na osamoceného Zerzána, který se pro změnu za nasazení do sestavy odvděčil vyrovnávacím gólem. Byla to klika, protože míč se od něho odrazil až po prvním zákroku pohotového gólmana, ale básník má takové hezké rčení o tom, že bílému tesákovi je tohle jedno. Moment překvapení se nám bohužel nepodařilo dotáhnout do konce, když si Zerzán s Válkem mohli o minutu později střihnout, kdo dá náš druhý gól, ale Zerzán svůj minisouboj s gólmanem vyrovnal. A za další chvíli už prohrával, když ho nedokázal obhodit nebo obehrávat při dobré pozici  za obranou. Hosté se i v druhém poločase dostali k jediné šanci, když prodloužený přímák hlavičkoval z malého vápna nad Bureš. Náš skoro uragán a nadšení jako by povadlo poté, co Ropkovi nebyl uznán gól po ofsajdu, který by byl sporný všude, natož doma. Do dobrého náběhu za obranu se dostal ještě střídající D. Štancl, ale jeho kombinace se Zerzánem se neuvedla, stejně jako zblokovaná střela M. Štancla či nebeské pokusy Nováka a Skaly. Posledních patnáct minut už bylo spíše o tom, jestli se dohraje v jedenácti a ve zdraví. Ne že by k tomu nepřispěl proměnlivý až nepřesný metr rozhodčího, možná by si nejeden z nás taky bouchnul do někoho kolemjdoucího, kdybychom věděli, že je to jen za žlutou. I páté ligové střetnutí s tímto soupeřem po našem pádu do okresu tak skončilo nerozhodně, což z četného publika potěšilo asi jen přítomné bafuňáře ze zatím stoprocentního Bystrého.

 

Sestava: J. Špinar - M. Chmelík, M. Ropek, V. Štancl, V. Novák - B. Válek, M. Klement, M. Štancl (Z. Skala), V. Tměj (D. Štancl) - M. Vodehnal (M. Zerzán), M. Sokol (T.Holomek)

Gól: M. Zerzán


Archiv novinek a zápasových článků ze sezón: