Tréninky úterý, pátek od 17:00 hod (docházka). Odložený zápas v Jaroměřicích se hraje v neděli 12.11. od 13:30. Odjezd v 11:30. Rozlučka ve čtvrtek 16.11. od 18:00 v hospodě Na Hřišti. Venda vybírá příspěvky v hodnotě 700,-. 
Oficiální stránky fotbalového klubu TJ Sokol Morašice
Znak TJ Sokol Morašice

Novinky z morašického fotbalu

Opožděná tečka

Přestože se nám nejvzdálenější soupeřovo hřiště v Jaroměřicích přestěhovalo o čtvrt hodiny blíž k domovu, pořád je to dost daleko na to, aby takový výlet nelákal, a tak jsme na podzimní dohrávku dorazili stejně jako letos na jaře ve čtrnácti lidech včetně vedoucího a věrného fanouška. Uzdravený Špinar vystřídal v bráně Prešinského, Chmelík v záloze Holomka a jinak se za těch 7 měsíců v naší sestavě nic nezměnilo. Vítězství by nám zajistilo umístění na bedně po podzimu, ale přesto jsme se vzhledem k protivníkově útočné síle rozhodli sázet hlavně na poslední dobou nepříliš spolehlivou obranu. Hlavní riziko představoval několikanásobný nejlepší střelec okresu Švec, a i přes (nebo právě přes) osobní hlídání V. Štancla se v prvním poločase dostal do tří šancí. V té první měl nejlepší odhad na centr z lajny, ale jeho hlavička skončila mimo. Naši odpověď obstaral Tměj a jeho akce potvrdila, že jak silný je soupeřův útok, tak špatná je jeho obrana.  Na našeho levého záložníka dostal míč po kombinaci středem M. Štancl, měl dost času poměrně daleko za vápnem napřáhnout a domácí gólman během daleké střely tak usilovně přemýšlel o ideálním zákroku, až se rozhodl míč jen lehce prodloužit do brány. Pro náš taktický záměr bylo rychlé vedení vítaná podpora, bohužel když se Tměj o chvilku později odhodlal k dalšímu pokusu, gólman již míč udržel, rychle ho rozehrál a ukázkový domácí brejk, ve kterém nikdo z nás neměl ani na chvíli šanci, že by zasáhl míč, skončil průnikovkou na Švece, který osamocen rutinně přehodil vyběhnuvšího Špinara a po čtvrt hodině se začínalo od začátku. Po zbytek poločasu byly nebezpečnější domácí, hnaní ne snad svými fanoušky, ale spíše okolní sbírkou v neděli se nudících emotivních samouků. Ještě jednu šanci si připsal Švec, ale jeho nůžky z domněle ofsajdové pozice mířily nad, se zbytkem balónů si poradila obrana a i nějaké míče zbyly i na Špinara. Naše snažení během prvního poločasu se dlouho omezilo jenom na šanci Vopařila. Tomu zády sklepl míč Tměj, což dostalo domácího gólmana hrubě mimo ideální pozici, ale náš útočník z vápna přestřelil. V závěru se brzy po sobě dostali takřka do nájezdu proti poslednímu hráči oba naši stopeři, ale přestože zvolili každý jiné řešení, obě byla k ničemu. Dokonce za posledním hráčem se pak ocitl Burián, ale než stihl vystřelit, zapomněl balón za sebou.

Nástup do druhého poločasu se povedl domácím a jejich tlak korunoval po pěti minutách vyjetý stoper, na jehož střelu si Špinar sice sáhl, ale ke své nespokojenosti jí v cestě za svá záda nezabránil. To byl na dlouhou dobu poslední vážný vzruch před naší brankou, protože hra se i díky standartním situacím přestěhovala před domácí svatyni. Rybička V. Štancla po Tmějově rohu se až překvapivě těsně nestala gólovým lobem, přímák M. Štancla vyrazil od své tyče domácí gólman. Následný roh téhož hráče doslova našel znovu hlavu V. Štancla a jeho pokus si se štěstím našel cestu do sítě jak skrze nohy protihráče, tak přes zákrok brankáře, který míč vyrazil jen do tyče, od níž už došel za čáru. O chvíli později stočil M. Štancl další roh přímo do brány, gólman ho s obtížemi vyrazil do břevna, ale následné snažení Ropka, Buriána a V. Štancla na čáře skončilo trestuhodně pouze útočným faulem. Hlava V. Štancla si našla ještě jeden roh Tměje, ale na číhané ve stejném místě byl i Ropek a přesnost ani razanci zakončení to rozhodně nezdvojnásobilo. Přesto nebyl s našimi šancemi konec. Znovu ke střele na vápně se dostal Vopařil, ale narozdíl od prvního poločasu ji poddimenzoval. A do velké šance se dostal také stoperem i rozhodčím šikanovaný Burián. Bohužel se mu nepodařilo Válkův skvostný centr pouze tečovat, protože po jeho zpracování už byl ubráněn. Domácí se po celou dobu dostali pouze k beznadějnému přímáku z nadějné pozice, ale v poslední desetiminutovce skončil nejprve tečovaný centr na tyčce Špinarovy brány a o chvíli později vytáhl náš gólman skvělý zákrok, když se ke střele ve vápně dostal neobsazený Batelka. Když pak rozhodčí místo dalšího přímého kopu domácích zpoza vápna odpískal konec, jeho jmenovec Bilbo Pytlík by určitě radostí zaplesal nad jeho touhou po dobrodružství, které mu rozzuření domácí hráči bezodkladně poskytli. I když šance na výhru byly, jsou remízy, které na podzim mrzí víc, o minulé prohře ani nemluvě. Tohle byla taková pěkná tečka za takovým pěkným podzimem.

 

Sestava: J. Špinar - D. Štancl, M. Ropek, V. Štancl, V. Novák - B. Válek, M. Chmelík, M. Štancl, V. Tměj - M. Burián, K. Vopařil (J. Kopecký)

Góly: V. Tměj, V. Štancl

ŽK: V. Novák, B. Válek, M. Burián

Narozeninový komplot

Počasí tomu chtělo, že z původně posledního zápasu podzimu se stal pouze poslední domácí zápas. Mohli bychom žehrat na los, protože ze začátku soutěže bezmocné poličské béčko k nám přijelo mírně posílené áčkem, středně posílené posledními zápasy a hodně posílené bezstarostností plynoucí z nějaké sobotní oslavy. Listopadový terén nabádal k bojovnosti a jednoduchosti a tři přímáky v prvních pěti minutách tomu trochu odpovídají. První dva byly naše, a to nadějný pokus M. Štancla do vrchu zdi a propagační pokus Chmelíka z dálky. Na hostujícím kontě se objevil první rychlý zápis v později důležitém karetním rejstříku a hlavně přesně provedená exekuce jejich přímáku, Nadrchal si na střelu přes zeď jenom sáhl a my jsme záhy prohrávali. Běhavé mládí nás na těžkém terénu často provětrávalo v obraně, byť bez střeleckých pokusů, a také nás dostávalo do presu a naše rozehrávka tak pro nezaujatého diváka vypadala spíše jako nepřesné odkopy. A ono tak spíš i bylo. Po dvaceti minutách hosté ukázali, jak může být fotbal na nekombinačním podkladu jednoduchý. Stačila jedna přihrávka na nedůsledně obsazeného útočníka, ten si zády k bráně jedním dotekem zpracoval míč do střelecké pozice ve dvaceti metrech a na jeho bezchybnou střelu se Nadrchal pouze díval. Vy ostatní se na ni můžete podívat na sestřihu utkání Plzeň-Slavia, Kolář to trefil podobně. Hosté se rychlým náskokem trochu uspokojili, ale naše pokusy o zteč ze hry končily většinou u Buriána, který si téměř každý centr dokázal zpracovat do nadějně vypadajících šancí, jenže přitom stál permanentně v ofsajdu. Další standartku umně poslal na zadní tyč Tměj, ale jeho netečovaný balón propadl těsně vedle. Vzdor částečnému úspěchu se příště rozhodl pro jiné řešení a to se ukázalo ještě lepší. Jeho pokus z dálky poponesl vítr a hostující gólman si nejistým a neúspěšným zákrokem řekl o častější prověření. Toho se mu od nás po hříchu moc nedostalo, přestože jsme zbytek poločasu víceméně strávili na soupeřově půlce. Deset minut před přestávkou jsme hosty zamkli na vápně cca na dvě minuty, několik zblokovaných pokusů a Tmějova neúnavná práce vyústily v další zblokovanou střelu Skaly, po které si sám před brankářem poradil Burián, a tak se v druhém poločase začínalo od nuly.

K očekávanému boji proti větru jsme si bohužel brzy po obrátce naložili další starosti. Když se hosté po deseti minutách dostali k prvnímu balónu za obranu, V. Štancl znemožnil Klementovi poměrně pohodlný obranný zákrok, aniž by sám odehrál balón, a hostující útočník samostatný nájezd pod Nadrchalovou nohou procedil do sítě. Chvíli na to fauloval na půlce už žlutý Skala a rozhodčí se mu, možná nevědomky, odhodlal udělit druhou žlutou. Škoda, že stejnou odvahu nesebral při kopačce v obličeji M. Štancla. Hostům ale vedení stačilo, a tak se nám zvýšeným nasazením podařilo i v deseti nejen být nebezpečnějším týmem, ale dokonce i vyrovnat. Když Buriánovo povalení ve vápně nevedlo k penaltě s nejistým výsledkem a Chmelík pálil mimo, podařilo se to V. Štanclovi, který z vápna přesně napálil Buriánem sklepnutý balón. Bohužel hostům vepředu stačilo málo, a tak když rozhodčí hostující šlapák na vápně nesmyslně otočil na náš faul, dostali možnost dalšího nebezpečného přímáku, který proměnili tentokrát střelou na brankářovu stranu a potřetí strhli vedení na svou stranu. Vrhli jsme do útoku všechny síly, včetně obránců, ale vyrovnat už se nepodařilo. Osamocený Ropek měl na vápně míč příliš pod nohou a jeho střela tak postrádala razanci, V. Štancl nedokázal v dobré pozici ve vápně přesně přihrát pod sebe a přímák M. Štancla v úplném závěru se svezl po břevně. Naše série neporazitelnosti se tak zastavila na dvaceti zápasech zrovna při oslavě trenérova jubilea, ale snad to bylo jen jedno velké spiknutí našich chyb, obrovské efektivity hostí a mladické nerozvážnosti.

 

Sestava: R. Nadrchal – D. Štancl, M. Ropek, M. Klement, V. Štancl – V. Tměj, M. Chmelík, M. Štancl, Z. Skala – M. Burián, M. Sokol (B. Válek)

Góly: V. Tměj, M. Burián, V. Štancl

ŽK: Z. Skala, V. Štancl

ČK: Z. Skala

Staré nápisy ožívají

Naše kabina se na předposlední domácí zápas zaplnila tradičně o něco víc než auta při venkovním výjezdu, a rotace přebývajících obránců ukončila železnou sérii Nováka, který v předešlých 41 zápasech nechyběl v základní sestavě a během této doby zmeškal na hřišti pouhých 12 minut. Soupeř z Městečka Trnávky minulý týden poslal slušnou vizitku výhrou nad naším tabulkovým konkurentem z Jaroměřic, takže náš výkon v prvním poločase určitě neovlivnilo podcenění. Spíše to bylo nedostatečné zapálení. Počasí se sice na zápas umoudřilo, ale s promáčeným terénem už se nic dělat nedalo. Hostující stoper pochopil jako první, že každá střela může nadělat neplechu, takže sotva v druhé minutě po kličce našemu útočníkovi ve středovém kruhu napřáhl k první nevýznamné střele zápasu. Ale to je jen statistická zajímavost a ukázka střelecké chuti hostujících, za nás z lepší pozice, ale se stejně nevzrušujícím výsledkem odpověděli Tměj a později M. Štancl. Hosté dobře napadali a nám se nedařilo dostat k nějakému souvislejšímu tlaku u jejich brány. Přesto se ve dvou dobrých šancích po centru ze strany ocitl Burián, ale poprvé zblízka mířil do tyče a podruhé hlavičkoval až příliš do protipohybu gólmana. Ani hosté nebyli v našem vápně úplně řídkým jevem, po zpětné přihrávce na vápno naštěstí stříleli vedle a proti krásné střele zpoza vápna předvedl skvělý zákrok Nadrchal. Po půl hodině se Burián prokličkoval k samostatnému nájezdu, pro zakončení si hrdinsky zvolil obsazenější část brány, ale mířil těsně vedle. A to je asi všechno, co je možné říct o prvním poločasu.

Do druhého se nám podařilo vstoupit tak, jak jsme to měli v úmyslu na začátku. Sokol chtěl v úniku dvou na brankáře nechat vyniknout Buriána, ale dohadům o offsidu učinil přítrž vrátivší se obránce, který odvrátil na poněkolikáté toho dne dobře zahraný, ale neproměněný roh. Když se dostali k našemu vápnu hosté, učinil tomu přítrž Ropkův mohutný odkop, Burián předskočil nezajištěného stopera a sólový postup tentokrát chladnokrevně zakončil. Záhy mohlo být srovnáno, když si Nadrchal netroufl zkrotit vysokou svíci padající k zadní tyči, ale v následné šermovačce našich obránců s jejími útočníky přispěl k zdárnému vyřešení této nepříjemnosti.  Mohlo být ale i  veseleji, jenže Burián vzal po dalším z rohů balón z hlavy mlčícímu Chmelíkovi, M. Štancl střílel do ruky bránícího hráče, Skala o fous vedle, Sokol nadvakrát do brankáře a Chmelík po standartce hlavičkoval pouze do tyče. Radost do našich a hlavně fanouškovských srdcí tak vnesl až penaltový zákrok na Buriána. M. Štancl sice potvrdil naši letošní stoprocentní úspěšnost při jejich zahazování a předal pomyslnou penaltovou štafetu dál, ale jeho střelu doprostřed vyrazil gólman do kraje, kde se k němu rovnou nebo o chviličku později dostal Tměj a Chmelík si hlavou pohlídal, aby jeho výborný centr uklidil do prázdné brány. Protože střídající Novák byl při dalším útoku ze strany zblokován obráncem a protože jsme zvyklí servírovat našim divákům napínavou podívanou až do konce, dostali se hosté ještě ke střely z dálky, kterou Nadrchal vyrazil před sebe a hostující útočník za poklidného dozoru V. Štancla pět minut před koncem snížil. To byla naštěstí labutí píseň, a tak jsme si připsali potřetí za sebou domácí výhru, která mohla být vysoká a poklidná, ale zásluhou mrzké produktivity a obranné nedůslednosti jsme se o ní museli strachovat až do konce. Ne že bychom ve skrytu duše netoužili po exhibičním závěru zápasu, ale i tak vládne spokojenost. V hráčské kabině taková, že se euforií strhávají nápisy na zdi, v řadách fanoušků snad aspoň nějaká, i když pro naše dramatizování nemají moc pochopení.

 

Sestava: R. Nadrchal - D. Štancl, M. Ropek, M. Klement, V. Štancl - V. Tměj, M. Chmelík, M. Štancl, Z. Skala (J. Kopecký) - M. Burián (T. Holomek), M. Sokol (V. Novák)

Góly: M. Burián, M. Chmelík

Moravská tlačenka

Pozdní babí léto evidentně nebylo pro fotbal příliš lákavé, alespoň co se našich hráčů týče. Ze hřiště v Radiměři si dosud odvezl bod pouze jeden tým a my jsme se do boje na nám nevyhovujícím malém hřišti pustili s narychlo uzdraveným Klementem v obraně a V. Štanclem na hrotu. V hledišti jsme díky makovské invazi měli více lidí než na lavičce, kde osamocený Kopecký očekával příjezd Skaly a Touška. Rozhodcovský triumvirát ze sousedního kraje nezanechal posledně v blízkém Hradci valný dojem a dnes to rozhodně nevylepšili. Domácí se do nás pustili zhurta, a to jak fotbalově, tak důrazem. Fotbalově se v prvních minutách dostali k nepřesné střele zpoza vápna, jejich bojovnost nejvíce pocítil Válek, který inkasoval tvrdý kop do žeber. Méně prostoru na hřišti nám přidělává víc problémů, a tak jsme se míčů pod tlakem nepřesně zbavovali nebo je naopak drželi moc dlouho a přicházeli o ně, přesto jsme první velkou šanci zápasu zaznamenali my. To si Válek naběhl na průnikovku do lajny, přihrál pod sebe do vápna Sokolovi, ale ten pouze vyprášil záda domácího obránce. Na naší půlce bylo živěji, okének po našich ztrátách bylo opravdu hodně, domácím se dařilo přečíslovat naši obranu i za pomocí beků, ale Nadrchal si přes soustavný tlak připsal kromě výběhů možná jenom jeden zákrok proti dálkovému pokusu, protože domácí měli jinak špatně seřízená mířidla jak při finálkách, tak při pár střelách. Největší domácí šance dokonce skončila bez střely, když si v naší otevřené obraně jejich útočník položil obránce, ale do souboje tváří v tvář našemu gólmanovi se na poslední chvíli zezadu mistrně vložil Válek, který uklidil balón na roh. My jsme ze sporadických akcí zaznamenali propagační střely M. Štancla a Sokola a nepřesné pokusy Tměje ze hry a V. Štancla po rohu. Suma sumárum byl pro nás nerozhodný výsledek po půli dobrý, což se o dojmu z naší hry říci nedalo.

Ani první čtvrthodina druhého poločasu se nijak nelišila od předchozího dění a Nadrchal už se tentokrát musel předvést, když minimálně dvakrát dobře vyrazil křížné střely z naší pravé strany. Jakési vyrovnání hry se časově shoduje s nástupem Skaly, ale jeho první nedotažený brejk trochu podněcuje k myšlence, že jenom jím to nebylo. Nicméně se nám dařilo tu a tam se někam prokombinovat, měli jsme i jeden nepovedený přímák, ale jinak jsme dlouho nevyprodukovali nic, co by stálo za řeč. Až čtvrt hodiny před koncem poslal Tměj balón za obranu, V. Štancl se natlačil před váhajícího obránce a samostatný nájezd k překvapení všech zakončil přesně pod víko. Domácí zvýšili svůj tlak, ale naše obrana v čele s Nadrchalem přežila jak ne úplně šťastnou malou domů, tak podezřele narůstající množství standartek. Logicky vzniklý prostor pro brejky jsme nedokázali přetavit v patřičnou hrozbu až do chvíle, kdy Tměj znovu vysunul V. Štancla, jenže ten svůj druhý nájezd technicky napálil i nad ochrannou síť. Když se Novákovi podařilo zablokovat další střelu z křídla a následný roh neobsazený domácí hráč hlavičkoval na rohový praporek, věřili jsme, že už vítězství udržíme. Ale další přísný přímák z půlky se nám nepodařilo stoprocentně odvrátit, rozhodčí přehlédl domácí ruku a znovu volný hráč se na vápně opřel do odraženého balónu a čtyři minuty před koncem ho krásně a nechytatelně napálil do sítě. Naše reklamace ruky byla marná, plamínek naděje vykřesaný zvednutým praporkem pomezního hlavní rozhodčí rychle zadupal, protože asistent signalizoval pouze ofsajd a o ten se opravdu nejednalo. V poslední minutě si ještě Nadrchal pohlídal nebezpečnou standartku a my jsme museli vzít zavděk bodem. Je cenný, je spravedlivý, hřeje nás pocit posledního neporaženého celku soutěže, ale bezprostředně po zápase zůstane jen pachuť z na poslední chvíli ztraceného vedení a neponaučitelného vedoucího mužstva.

 

Sestava: Nadrchal - D. Štancl, M. Ropek, M. Klement, V. Novák - V. Tměj, M. Chmelík, M. Štancl, B. Válek (Z. Skala) - M. Sokol, V. Štancl

Gól: V. Štancl

ŽK: V. Štancl

To chtělo televizi

V devátém kole okresního přeboru jsme do zápasu proti ofenzivně produktivní a defenzivně děravé Dlouhé Loučce nasadili již třetího gólmana. Buďme rádi, že si úděl takového soupeře vyžral až do dna navrátilec Nadrchal, protože na lavičce se nám zimou a možná i strachem z osamění klepali pouze dva náhradní útočníci a ti se museli při sledování zápasu hodně trhat za vlasy s vírou, že oni by proměňování šancí zvládli líp. To byla totiž alfa a omega tohoto zápasu. Už v první minutě se do nájezdu dva na jednoho dostali Sokol s Buriánem, ale prvně jmenovaný si s hostujícím obráncem neporadil. Po deseti minutách prodloužil Ropkův odkop Holomek, Burián si počíhal na propadlý míč a svůj samostatný nájezd na poslední chvíli zakončil střelou přes padajícího gólmana. Chvíli na to osamocený na malém vápně nedosáhl na Tmějův centr zprava a brzy přišel trest. To jsme hosty skoro poprvé pustili k našemu vápnu, nepokryli hostujícího snipera Marvána, který napálil odražený balón svou slabší nohou a s pomocí větru napsal úspěšnou gólovou parabolu, takže Nadrchal si poprvé sáhl na balón až při výlovu. Remízový stav naštěstí nevydržel dlouho. Náš první roh hosté odvrátili ke Chmelíkovi, jehož táhlou ránu zpoza vápna vyrazil gólman na další. Po něm se ve vápně po několika odrazech nejlépe zorientoval V. Štancl a pravačkou naplnil trenérovu předpověď. Takřka zakletý Sokol si často nerozuměl s praporkem pomezního, ale když už si postavení pohlídal, zvládl brankář vyrazit jeho střelu do protipohybu. Když to přes stálou převahu nešlo ze hry, museli jsme si pomoct další standartkou. Tu se snažil hlavou zakončit Burián, ale míč mu skočil od nohy přímo ke Chmelíkovi, který ho i s pomocí tyče poslal do sítě. V závěru poločasu jsme se možná moc uspokojili, možná polevili jen tak z principu, takže se i hosté dostali k vápnu i do zakončení. Proti střele ze střední vzdálenosti si Nadrchal připsal dobrý, a jak se nakonec ukázalo jediný zákrok, a minutu před přestávkou po centru z přímáku naštěstí jeden ze tří osamocených útočníků hlavičkoval vedle.

Po pauze se hrálo pouze na jednu bránu, ale ta pro nás byla příliš malá. Šancí bylo tolik, že má cenu vypíchnout jen ty největší. Novákovu střelu po náběhu ze strany zblokoval obránce, Chmelík a Burián z pěti, respektive deseti metrů, hlavičkovali nehlídaní nad, osamocený V. Štancl jednou neumístil volej z malého vápna a podruhé to vypadalo, že ze tří metrů dokonce vykopává míč z prázdné brány, M. Štancl ve skluzu umístil jeden z mnoha Tmějových výborných centrů těsně mimo, střídající Vopařil zakončil svůj nájezd ze všech nejvýše. Kdo neviděl, neuvěří, a to mělo to nejzajímavější teprve přijít. Během celého poločasu jsme párkrát špásovali s příliš otevřenou obranou a kolem 80. minuty toho vepředu šikovní hosté využili. A to dokonce dvakrát. Nejprve naše obrana nechala po přímáku hostům prostor k přesnému zakončení nůžkami a ani ne o minutku později se do téměř stejného místa trefil znovu volný útočník po akci z pravé strany. Těžko říct, jestli si na naše zmrtvýchvstání někdo vsadil, ale kurz musel být proklatě vysoký a sázka to nakonec byla vítězná. Záhy po vyrovnávacím gólu Novák s M. Štanclem tak dlouho házeli auty a vytloukali bloky až se prvně jmenovaný dostal k centru, který si našel V. Štancl a zblízka zabránil naší další marnou efektvitou způsobené remíze. Nutno říci, že tato sedmigólová šou, která o jeden gól posunula rekord naší světelné tabule a jen těsně nedohnala víkendový televizní átřídní duel,  se u diváků nesetkala s velkým ohlasem. Asi by jim vyhovovalo víc, kdybychom těch sedm gólů zvládli sami. A že by se tomu nedivili ani hosté.

 

Sestava: Nadrchal - D. Štancl, M. Ropek, V. Štancl, T. Holomek - V. Tměj, M. Chmelík, M. Štancl, V. Novák - M. Sokol (K. Vopařil), M. Burián (J. Kopecký)

Góly: V. Štancl 2, M. Burián, M. Chmelík


Archiv novinek a zápasových článků ze sezón: