Novinky z morašického fotbalu

Co bude

Po letech snažení se nám snad podaří získat dotace na přestavbu našich starých kabin. Pokud se neobjeví nějaký zádrhel, realizace by začala už v létě a z toho důvodu by muži pravděpodobně odehráli celý podzim na soupeřových hřištích a mládežnické kategorie budou mít domácí prostředí v Horním Újezdě, za což patří tamnímu vedení velký dík. Když vše dopadne podle plánu, bude na jaře v Morašicích fotbal každý víkend a nové kabiny nám zároveň poskytnou důstojné kulisy k připomenutí 50. sezóny v historii morašického fotbalu a 120. výročí založení tělovýchovné jednoty.

Ještě lepší zprávou je, že se nám podařilo zkompletovat mládežnické kategorie a ve spojení s Horním Újezdem obnovit dorostenecké družstvo, které bude hrát skupinu B 1. třídy pardubického kraje. Trénovat ho bude Martin Štancl, kterému podzimní zranění ukončilo aktivní kariéru, a Pavel Beneš z "Horňáku". Sami kluci chtěli pro příští rok rovnou zkusit jedenáctkový fotbal, tak doufáme, že je bude bavit a že se nám je podaří u fotbalu udržet.

Staré kabiny ještě určitě využije tradiční turnaj morašických čtvrtí, který začíná v pátek 5. července ve 13 hodin.

Co bylo

Uplynulý soutěžní ročník se do naší historie rozhodně nezapíše nijak výrazným písmem. Náš tým mužů se touto sezónou od začátku protrápil. Slabá tréninková účast a početná zranění v úzkém kádru se v zápasech projevila především na útočné činnosti, když je slabá produktivita stála výhry nad herně slabšími soupeři, nakonec z toho bylo nelichotivé 9.místo.

Starší žáci se letos prezentovali dobrým fotbalem, ale žehrali na koncovku. Konečné 6. místo tak příliš nevypovídá o jejich herní kvalitě, která je pro příští ročník velkým příslibem.

Mladší žáci se účastnili soutěže na Chrudimsku a v konkurenci málo známých soupeřů obsadili s bilancí 17 výher z 21 zápasů skvělé 2.místo.

Starší přípravka obsadila na finálovém turnaji v Březové 5.míto z 11 účastníků, což je vzhledem k výsledkům jejich turnajů poměrně odpovídající umístění. K nejlepším něco chybělo, o to hezčí je, že se podařilo vyhrát na jaře zrovna turnaj konaný v Morašicích.

Mladší přípravka patřila celou sezónu k nejlepším tymům soutěže, což se podařilo dokázat na závěrečném poháru v Jevíčku, odkud si přivezli po stoprocentních výsledcích nejcennější trofej.

Poděkování za uplynulou sezónu patří především trenérům mládeže, kterými byli Jirka Famfulík, Honza Špinar, David Severa a Martin Štancl, ale také všem, co pomáhají zabezpečit, že budeme hrát na posekaném hřišti v čistých dresech a budeme si k tomu moct i něco zakousnout. Velký dík za výbornou spolupráci i personální nasazení patří také Tělovýchovné jednotě Horní Újezd, se kterou sdílíme všechny mládežnické kategorie.

Nesnáším loučení

Poslední zápas této sezóny byl s největší pravděpodobností i posledním zápasem ve starých kabinách a na nějaký čas i posledním zápasem v Morašicích, protože když vše dopadne, jak chceme, čeká nás podzimní vyhnanství. Soupeři z Radiměře se díky povedenému jaru a střelci Stodolovi podařilo zachránit, a tak jsme si mohli poslední zápas všichni užít. Škoda toho dusna a menší návštěvy, nicméně ti co přišli, vydali za metalovou kapelu. Fotbaloví, ale zároveň vzadu slabší hosté nám dovolili poměrně dost, bylo jen na nás, jak se přizpůsobíme. Do vedení nás mohl dostat Bureš, který si vyčkal propadlého míče za obranu, ale jeho dobrou levačku vyrazil gólman neméně dobrým zákrokem na břevno. Hosté se dostali do několika zajímavých pozic kolem vápna a po čtvrt hodině nám předvedli ukázkový brejk. Na finální přihrávku nedosáhl V. Štancl a střelu z ložené pozice ještě lehce lízl do vlastní brány Novák. V. Štancl si naštěstí přichystal brzký odpustek, když k němu ropadl na zadní tyč Skalův přímý kop. Napoprvé ještě nechal vyniknout gólmana, ale dorážce už nezabránil nikdo. Burešův další náběh za obranu sporně zastavil Kuta v roli pomezního, dvakrát se nám povedlo navést koncovku na Válka, kterého ale skvělými zákroky nepotěšil hostující brankář, série tří dobrých rohů nakonec nepřinesla ani přímou střelu na bránu, na Válkův centr si seběhl Ondráček, který se zblízka tak snažil netrefit gólmana, že vůbec netrefil bránu. Až chvíli před pauzou sklepl Chmelík přímák Skaly na Bureše, ten vyhrál hlavičkový souboj s obráncem a poslal nás do vedení.

Druhý poločas byl mizerný na pohyb a nasazení, ale šancí z toho bylo kupodivu dost. Nepřesně pálil Válek, několik jasných situací jsme zazdili špatnou přihrávkou z brankové čáry pod sebe. Střídající Zerzán měl to štěstí, že Ondráčkovu přihrávku vyrazil gólman přímo k němu a uklidil ho pod víko. Z dálky pálil do tyče Nádvorník, Skala na vlastní kůži poznal, jak je těžké si u Famfulíka pohlídat ofsajd, takže jeho gól neplatil a jeho předchozí kázání o tomto problému tak působí trochu nepatřičně. Náladu si spravil pět minut před koncem, když na jeho Hušbauerovský centr Součkovsky naskočil Válek a stanovil konečné skóre, které mohlo být vzhledem k nashromážděným šancím mnohem vyšší. V několika jiných případech nás produktivita stála body a je to jeden z hlavních důvodů, proč jsme sezónu skončili s nejhorším okresním výsledkem za hodně dlouhou dobu. Dnes to ale ultras u klobás nevadilo a poprvé za sezónu jsme byli odměněni bouřlivým skandováním. Ale třeba je jen dojala ta rozlučka s kabinami.

  • Sestava: Sestava: J. Špinar - V. Novák, M. Ropek (M. Zerzán), V. Štancl, M. Klement - B. Válek, Z. Skala, T. Nádvorník (D. Vejrych), D. Ondráček (Z. Škoda) - M. Chmelík, F. Bureš (M. Janypka)
  • Góly: Góly: V. Štancl, F. Bureš, M. Zerzán, B. Válek

Žádnej hit

Dlouhá Loučka u nás evidentně netáhne. Opět jsme k nim dorazili ve dvanácti a opět jsme hned na začátku rozcvičky zjistili, že hraní schopných je jen jedenáct. Srazy hodinu před zápasem už evidentně slouží jen pro lepší komunikaci, protože „ve 4“ se píše mnohem jednodušeji než „tři čtvrtě hodiny až hodinu před začátkem“. Úvod moc šancí nepřinesl, domácí hrozili převážně z akcí přes své rychlé kraje, které se nám buď dařilo zastavit před naším vápnem nebo končily nepřesnými střelami. My jsme se často spokojili se zbrklou rozehrávkou ve středu hřiště či přihrávkou do ofsajdu, a tak naše první šance vznikla až v půlce půlky na půlce. Tam vybojoval míč Sokol, vrátil ho dozadu Štanclovi, který přihrávkou mezi obránce vyslal Bureše k úniku na bránu, ale ten si nedokázal obhodit míč kolem včas vyběhnutého gólmana. O chvíli později našel Nádvorník křižnou přihrávkou osamoceného Válka, ale domácí brankář byl opět rychle ze své svatyně. Poté začali hrozit domácí, když dvakrát pálil na velkém vápně z první Marván, ale ani jednou mu střela nesedla. Největší šanci měl soupeř na konci prvního poločasu, když po centru z levé strany hlavičkoval na malém vápně úplně sám domácí útočník, ale naštěstí pro nás vedle, a tak jsme do kabin odcházeli za smírného stavu.

Druhý poločas začal tak, jak skončil, jenom naše aktivita a chuť běhat se limitně přiblížila nule. Domácí zahrozili hned na začátku, když se prokombinovali po naší levé straně a míč dostali na penaltu na osamoceného hráče, který však tváří v tvář Špinarovi vysoko přestřelil bránu. Ani to nás nedokázalo dostatečně probrat a v šedesáté minutě dal soupeř první gól, když přihrávka mezi naše obránce přeskočila Kopeckého nohu, a i když měl Špinar k míči blíž, dokázal domácí Neumann protlačit míč za našeho gólmana a poté ho uklidit do prázdné brány. Naše hra se poté trochu zvedla, ale k vyrovnání to bylo málo, Vítův centr z jedné strany nenašel žádného hráče v modrém (myšleno hostujícího hráče), při Válkově centru z druhé strany bylo ve vápně příliš hráčů v černém (hráči domácích). Ten samý hráč byl za chvíli velmi blízko vyrovnání, když si všiml vyběhnutého domácího gólmana a zkusil z levé strany vystřelit na zadní tyč, ale míč jen prosvištěl kolem. Soupeř se snažil odpovědět na naši mírně zvýšenou aktivitu, ale slibně rozjetou akci zastavil před vápnem na poslední chvíli Vít. Na naší straně ještě mohl při úniku srovnat Sokol, ale jeho obstřel dokázal domácí gólman vytáhnout mimo tři tyče. S ubývajícím časem se Kopecký vysunul na hrot s cílem prodlužovat dlouhé balóny, ale toho se nám vůbec nepodařilo využít, a tak v posledních minutách z protiútoku pronikl za naši obranu Neumann, který druhým gólem potvrdil vítězství domácích.

  • Sestava: J. Špinar – D. Štancl, J. Kopecký, M. Chmelík, V. Novák – B. Válek, M. Klement, T. Nádvorník, J. Vít – M. Sokol, F. Bureš

Běh Terryho Foxe

Poslední nedělní domácí zápas této sezóny se setkal s velkým zájmem jak v hledišti, tak v kabině, nakolik to bylo přitažlivostí derby, hezkým počasím nebo neutuchající zvědavostí, jak jsme mohli dát minulý týden 8 gólů, to ať si každý čtenář přebere sám. První pobyt hostů z Horního Újezda na naší půlce se datoval až do třetí minuty, o to mrzutější byl fakt, že Pechanec svůj přímák kopnul podél zdi a Špinar na něj nedosáhl. Opařující efekt zafungoval stoprocentně a hosté zahrávali v krátkém sledu pár rohů, které z ožehavého prostoru malého vápna odvraceli Špinar nebo Chmelík. Naše první šance přišla rovněž po standartní situaci, když Skala vracel do vápna míč odvrácený z rohového kopu, ale osamocený V. Štancl ve skluzu zpracoval místo vystřelil a poté už zblízka na Havlíka v hostující bráně nevyzrál. K dalšímu pokusu se ze strany prokombinoval Nádvorník, ale jeho první pokus chytil gólman a druhý zblokovala obrana. Svého prvního gólu v našem dresu se ale dočkal vzápětí, když gólman vyboxoval Válkův roh mířící přímo do brány, naše "desítka" si počkala za vápnem na nějakých 25 metrech a odražený balón napálila krásně do víka. Druhou půlku poločasu jsme měli několik možností, jak dokonat obrat a využít hostující hry na čekanou. Kopeckého zblokovaný náběh na přední tyč byl ještě z kategorie překvapivých zakončení, Ondráčkova slabá šajtle po nasazených jeslích působila ukvapeně a Skalovo slabé zakončení z nejvyloženější pozice zůstává záhadou.

Trochu jsme doufali, že v druhém poločase zúročíme naši nabitou lavičku, ale on se házel jeden aut za druhým, po většinu času měl zápas tempo, ale nikoliv zápal, Terryho Foxe, a tak nám tahle karta jaksi netrumfovala. O ojedinělé vzrušení se svým průnikem postaral Klement, ale nebyl z toho ani penaltový faul, ani pořádné zakončení, jen pořádná strkanice Kopeckého s hostujícím stoperem. Asi o třicet osm hozených autů později táhl Válek míč po své straně tak dlouho, až po kontaktu s protihráčem padl poměrně hluboko ve vápně. Spekulace a vztek hostí, jestli byl ve vápně i ten kontakt, nijak neřešil a stejně jako minulý týden proměnil penaltu po faulu na svou osobu. Místo uklidnění hry pokračovala naše nevýrazná hra, Špinar si proti střelám z dálky připsal první zákroky, ale 10 minut před koncem neměl šanci proti dalšímu trestňáku Pechance, tentokrát mnohem výstavnějšímu. Hned po rozehrávce se dostal Válek až před gólmana, ale ten hostům nohou uchránil nerozhodný stav. Rozhodující akce jakoby vystihla celý zápas - náš odkop odkopli hosté zpátky, naše obrana nebo pomezní sudí zaspali a hostující "Klacek" svůj nájezd proměnil mezi Špinarovy nohy - naše marnost a cosi jako opak zápalu, hostující vyčkávání a střelecká efektivita.

  • Sestava: J. Špinar - D. Štancl, M. Chmelík, V. Štancl, V. Tměj (M. Zerzán) - B. Válek, M. Klement, T. Nádvorník (M. Sokol), D. Ondráček (J. Vít) - J. Kopecký (K. Vopařil), Z. Skala (F. Bureš)
  • Góly: T. Nádvorník, B. Válek (pen.)
  • ŽK: J. Kopecký

Archiv novinek a zápasových článků ze sezón:


Podporují nás
Pardubický kraj Obec Morašice Stavitelství Jokeš HRG tiskárna Nopek Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy - dotační program č. VIII.