Novinky z morašického fotbalu

Tři poločasy

Dvakrát jsme se do dalekých Jaroměřic vypravili pouze s jedním hráčem a jedním vedoucím na střídačce, tentokrát jsme to dotáhli na 3 náhradníky, 1 vedoucího, 1 trenéra, 1 řidičku a věrného fanouška Vendu Tměje, který s námi jel přes to, že Venda ml. chyběl v sestavě po předchozích 15 naprosto v kuse odehraných zápasech. Zranění Špinara a zasunutí V. Štancla do brány zatrhly trenérské úvahy o vysunutí Chmelíka na hrot, toho čekala naopak pěkná neděle po boku Švece, který je ale stejně jako my, trochu ve stínu loňské sezóny a zatím dal skoro o polovinu gólů méně než my. Na širokém, schválně čerstvě nakropeném hřišti jsme se rozhodli domácí oťuknout hlavně na naší obranné polovině, z čehož brzy vyplynuly dva rohy, které napřímo rozvlnily síť. Ale že to bylo z boku a z vrchu, nic se nám nestalo. Po nějakých deseti minutách zůstal po celkem nevinném souboji na trávníku domácí Mooz, a když ho odvážela sanita, blížil se už původně plánovaný konec poločasu. Jestli měl nešťastný, a snad brzy vyléčený úraz, domácí trochu opařit, bylo to opaření hodně živou vodou. Naše první delší kombinace v zápase nějak záhadně vyústila v nájezd Moozova náhradníka Batelky a ten pod nohou V. Štancla otevřel skóre pár minut po znovuzahájení hry. Býval by to byl gól do šatny. Minutu na to si zatáhl balón nerušeně až k centru domácí obránce, V. Štancl vystihl "Kirův" lob jenom proto, aby k němu vzápětí odražený míč nešikovně odhodil a umožnil mu tak do protipohybu dvou našich obránců zvýšit domácí vedení. Zatímco domácí ze stran opakovaně hrozili (a byly by nebezpečnější nebýt vytrvale zvednutého praporku asistenta), naše útočná sterilita dostávala v tomto zápase tragikomičtější rozměr než obvykle a vyjma jednoho bochánku z přímáku jsme domácího gólmana neprověřili, ani nevystrašili.

Do druhé půle vstoupil nejhůře M. Štancl, který si opět, znovu, tudíž opakovaně, pochroumal koleno a tentokrát to vypadá na větší průšvih než v Březové. Na jeho náhradníka Kopeckého se do útoku dal už s trochu optimističtějším výhledem nakopnout balón, ale byli to domácí, kteří byli blíže gólu, když jejich útočník mířil tváří v tvář našemu brankáři o fous vedle. Za trest rozehrál Skala standartku, kterou Klement vrátil na střídajícího Bureše a ten s pomocí tyče a gólmanových zad snížil. Aby těch zranění nebylo málo, Kopecký si po dalším centru odkulhal ze hřiště proklínajíc svou achilovku a jeho místo zaujal Pospíšil. Ten se brzy nachomýtnul k vyrovnávací brance, když Válkův centr sklepl Skala do malého vápna a čerstvý makovský zastupitel hodil hlavičkou do protipohybu domácímu gólmanovi takovou udičku, že ten se mohl už jen frustrovaně dívat za balónem ploužícím se do sítě. Vskutku povedený vstup do zápasu, jen kdyby nebyl vynucen dvěma zraněními. Stejně jako domácí v prvním poločase jsme si vytvořili územní převahu, měli jsme několik nadějných přečíslení, ale co nezhatila naše nahrávka, to pohřbily ofsajdy. Ty si pohlídal Válek, ale zase neseřídil mířidla. Jednu střelu trefil mizerně, do jednoho voleje se opřel čistým nártem, ale v obou případech mířil mimo. A když už se Ropkovi podařilo dostat do sítě odražený balón, zkazil naši radost další ofsajd. S úplným závěrem se ještě o poslední nádech pokusili hosté, ale Švece se ani ze strany k zakončení nedostal. Po faulu, který svět neviděl a dlouhé výhodě ukončené zbytečným soubojem a dalším zraněním, měli ještě domácí v poslední minutě jeden centr, ale ten V. štancl sebral Švecovi z hlavy a zápas tří rozdílných poločasů tak skončil nerozhodně. Což bylo zasloužené. 45 minut byli lepší domácí, skoro 45 my, půl hodiny jsme všichni stáli.

  • Sestava: V. Štancl - D. Štancl, M. Ropek, M. Chmelík, M. Janypka - B. Válek, M. Klement, M. Štancl (J. Kopecký, P. Pospíšil), Z. Skala - J. Kubeš, P. Hromádka (F. Bureš)
  • Góly: F.Bureš, P.Pospíšil
  • ŽK: J.Kubeš, M.Janypka

Vysaďme na chvíli z fotbalu Motýly

Dva silné soupeře jsme doma porazili, na třetího – tabulkově i hmotnostně nejtěžšího – jsme přivítali plnou lavičku, herního navrátilce Klementa a trenérského navrátilce Kutu. Po delší době se u nás převedl také rozhodčí Urban, řečený Motejl, a to v kombinaci s tvrdě hrajícím Opatovem nevěstilo úplnou procházku růžovým sadem. Začátek byl z naší strany dobrý, na hrot posunutý Skala brzy prověřil vysokého brankáře u přední tyče a Válkův přímák do šibenice letěl přeci jen o něco pomaleji, než bylo třeba k tomu, aby ho hostující gólman s pomocí spojnice nevytěsnil. Bohužel po deseti minutách jsme při prvním soupeřově výletu na naší půlku inkasovali. Po centru ze strany vyrazil Špinar první střelu dobře do boku, následující oblouček už ne tak dobře do břevna a odražený míč uklidil ostrostřelec Kalánek do sítě. Záhy po rozehrávce táhl akci ze strany Válek, do jeho zblokované střely se z dálky opřel Klement, ale místo výstavní trefy z toho bylo jen smolné břevno. Nadále jsme pokračovali na soupeřově polovině, Skalův přímý kop minul v dobré pozici V. Štancl, neurodilo se ani z rohů a dalších přímáků, přestože se prozatímní lídr tabulky jednu chvíli pět minut nedostal od vápna. Ale chyběl nám ten správný tlak do brány, z čehož nám hosté za chvíli udělili lekci. Dvěma dlouhými auty se protlačili až k rohovému kopu, ten rozehráli na přední tyč, kde se k hlavičce dostal dvoumetrový bek, a z druhého výletu byl druhý gól. Úspěšnost si zkazili o chvíli později, když přehlavičkovali bránu, která v danou chvíli zela prázdnotou díky Špinarovu vyřizování účtů u tyče. Při hašení tohoto sporu se jasně ukázalo, že hosté mají s rozhodčím přes dvoubrankové vedení přeci jen o něco větší problém než my, ale jejich rozhozenosti se nám do přestávky nepodařilo využít.

Do druhého poločasu jsme nastoupili proti větru a možná i díky němu už to z naší strany tak trvalý, byť sterilní, tlak jako v první pětačtyřicetiminutovce. Hostům se dařilo kouskovat hru každým autem, karty za banální fauly tentokrát přibývaly na naší straně, jejich napsání taky trvalo po minutě, a tak to s naší stíhací jízdou nevypadalo kdoví jak. Jeden ze sporných přímáků před naším vápnem naštěstí skončil lehkým pozdravem pro Špinara, zato jeden z nesmyslných přímáků proti hostům poslal do vápna Skala, Chmelík sklepl na Válka a ten po hodině hry napálil míč přesně na zadní tyč. Nezvládnuté rozhodcovské momenty i nervozita přibývaly, vyrovnání měl na noze dvakrát V. Štancl, ale první střelou jen vyprášila záda obráncům a podruhé si nechal Válkův roh pouze přistát na koleně. Deset minut před koncem si po příležitostném brejku pokryl Kalánek míč před Ropkovým zákrokem, sudí odpískal penaltu, kterou po třech minutách dohadování hosté proměnili, a bylo po zápase. Náš následující přímák se opět rozehrával tři minuty, protože rozhodčí chtěl dávat karty, ale nechtěl vylučovat a nějak se mu to na kartičce pletlo. Při totální prasárně hostujícího Havláta, který skopnul Válka v plném sprintu, se další tři minuty rozhodoval pro stejné řešení, nijak nehledíc na to, že to měla být červená napřímo. Stejně měl sice dopadnout i oplácející Válek, ale kdo by se nechal beztrestně mrzačit. Z fotbalu už stojí za zmínku jen Zerzánův vychytaný průnik ze strany a dvě střely na výběr místa dnes mimořádně nadaného V. Štancla. Ale poprvé mířil z penalty ve skluzu nad, podruhé levačkou jen do koše gólmana, a tak je ten čich na místo tím jediným, čím se může po zápase chlubit. Snad ještě tím, že je v týmu, který dokázal lídra přeboru přehrát a který udržel nervy na uzdě (přes osobní rozepře by se nás všech 22 hráčů určitě shodlo na nějaké formě vyhnání sudího z areálu nebo rovnou z listiny rozhodčích). Takže napříště to chce trochu potrénovat zakončení a důraz v šestnáctce, s výjimkou Ropka, a příští neděli by mohlo být líp. Jak ostatně předpovídají předvolební průzkumy.

  • Sestava: J. Špinar - D. Štancl, M. Ropek, V. Štancl, V. Tměj - B. Válek (P. Pospíšil), M. Klement, M. Chmelík, J. Vít (M. Janypka) - P. Hromádka (M. Zerzán), Z. Skala (M. Sokol)
  • Góly: B.Válek
  • ŽK: M. Chmelík (2x), B. Válek, M. Zerzán, M. Ropek

Bez bůra

Naše série zápasů s předními celky soutěže pokračovala v Březové. Tamní nováček se na tomhle seznamu ocitnul trochu překvapivě, ale jak jsme se přesvědčili, ne náhodou. V úplném začátku zápasu jsme sice drželi míč my, ale to možná domácí jen v klidu vyčkávali ve svém obranném postavení, naše hraní končilo před vápnem nebo v kraji. Zato hned první standartka domácích slavila úspěch. Vyhraný hlavičkový souboj nasměroval míč zpátky do ohně, Špinar míč jen lehce vyrazil a důsledný útočník zblízka propálil míč doslova skrz dvojblok obránců do sítě. Marné bylo naše vztekání, že Špinar byl při výskoku v malém vápně atakován. Byť nijak agresivně, léta žijeme v přesvědčení, že se to nesmí, ale v jiných okresech se asi píská jinak. Takřka z příštího útoku trefil centr Ropkovu ruku a sudí bez zaváhání ukázal na penaltu. Ne že by si ji neobhájil, ale takhle výrazný příspěvek ke dvěma gólům dalece přesahuje obvyklou úlitbu domácím. Pokutový kop březovští v pohodě proměnili a dostali se přesně do situace, která jim vzhledem k jejich pevné obraně naprosto vyhovuje. Po zbytek poločasu byli lepší, důsledně běhali s našimi záložníky, na širokém hřišti si rýsovali krásné balóny za obranu. My jsme se nebyli schopní dostat do hry a naši jedinou šanci si připsal hlavou po standartce V. Štancl, ale zezadu beztrestně zvalchovaný mířil vedle. Naše rohy posbíral výborný gólman a to bylo z naší strany skoro všechno. Zato Špinar si připsal minimálně dva zákroky proti sólovým postupům ze strany a několikrát si společně s dalšími oddychl, když centry nebo střely z dobrých pozic míjely místo určení a dvoubrankové manko tak nebylo úplně nezaslouženým výsledkem, jen se zbavit té pachuti ze způsobu obdržených gólů.

Do druhé půlky jsme nastoupili bez prošlápnutého Skaly, brzy musel nuceně střídat i M. Štancl, ale na naši hru to paradoxně nemělo nijak špatný účinek. Domácí se za dvacet minut prakticky nedostali k naší bráně, my jsme bohužel z tlaku vytěžili pramálo. Sokolovu střelu zpoza vápna zvládl domácí gólman vyrazit zpod břevna, jeho jasný faul na dobíhajícího Chmelíka ten starší pán ve žlutém triku buď prospal, nebo na tu dálku 20 metrů neviděl, nebo nás chtěl prostě nasrat. A když si na rychle vyběhnuvším gólmanovi vylámal zuby v naší největší šanci i V. Štancl, udeřilo na druhé straně. Devítka, řečená Kobra, si jednoduše navedla balón na střed a jeho neutěšená střela z vápna proklouzla Špinarovi pod tělem a zasadila definitivní hřebíček našemu snažení. Pak už se řešila jen výše skóre a díky několika rudookým jedincům i bezpečný návrat domů. Domácí přidali ještě jeden gól po rohovém kopu, v závěru nechali při dvou tutovkách jednou vyniknout Špinara a jednou svůj psychický neklid, a konec už naštěstí ten mdlý stařík na rozdíl od začátku nenatahoval, takže ze závěru zápasu žádné zraněné nemáme, uvidíme, co ti poločasoví marodi.

  • Sestava: J. Špinar – D. Štancl, M. Ropek, V. Štancl, V. Tměj – B. Válek, M. Chmelík, M. Štancl (M. Sokol), Z. Skala (P. Hromádka) – J. Vít, F. Bureš

Bohatým brát, chudým dávat

Zatímco venkovní zápasy netáhnou, na derby proti Cerekvici nám byl málem i povolený počet střídání malý. Když jsme vyslechli krátké intro, že tahle sinusoida není ideální, stejně jako střídání tréninku v pěti lidech a žádného, šlo se na věc. Protože je fyzicky vyloučené, aby na sebe vlétly oba týmy. Moc jsme těmi letícími chtěli být my. A přestože se o fyzickou ani fotbalovou individuální převahu rozhodně nehlásíme, nedá se říct, že bychom jako celek výrazně zaostávali. Naopak se nám podařilo například vysunout Válka, ale jeho skoro nájezd vyzněl kličkou na vápně do ztracena. Stejně tak zajímavý pokus M. Štancla, který V. Vostrčil s námahou vyrazil, ale bohužel široko daleko nebylo žádného našeho útočníka na dorážku. I hosté zkoušeli náš obranný blok překonat z dálky, ale Špinar si našel jak střely, tak na zadní tyč propadnutý přímý kop Lorence. Špinar se se střídavými úspěchy snažil pomáhat i na pozici autostopera, ale po dvaceti minutách byl u míče později než Uher, který naštěstí z těžké pozice z úhlu mířil do boční sítě. Prakticky vzápětí vyslal Tměj krásnou kolmicí M. Štancla, ten na kraji vápna pečlivě rozmyslel co dál, s přispěním nepřesného obranného zákroku J. Vostrčila dostal balón na malé vápno k Burešovi a ten ho po chvíli krocení dokázal v obležení nasměrovat mezi nohy V. Vostrčila. Gól natolik speciální, že byl jeho první, že ho dal svým krajanům a že jsme ho dali jako z čistého nebe. Od té chvíli nás hosté přehrávali už více než platonicky, jejich rychlé průniky i výměny postů nám dělaly problémy, ale nezašlo to dál než ke zblokovaným střelám, přízemním centrům skrz naše vápno a několika rohům. Ty jsme hlídali celkem s přehledem, nejnebezpečnější směřoval Lorenc přímo do brány, ale Špinar byl na přední tyči včas. Naše ojedinělé, ale ve finále o to vážnější vzepětí představoval postup Bureše z nulového úhlu, zakončený nepřekvapivou střelou na přední tyč místo nahrávky pod sebe a sólový postup Chmelíka. Ten vystihl soupeřovu rozehrávku, ale vyčkával se zakončením až na vápno, kde už ho stihl rozhodit vracející se obránce. Nejenže jsme vedení nenavýšili, ale ještě před pauzou jsme o něj přišli, když se hosté po rohovém kopu dostali k centru z rohu vápna, dlouho letící oblouk našel na druhé straně vápna nerušeného F. Pražáka a ten placírkou z voleje vrátil balón přesně za zadní tyč, kam Špinar přes maximální snahu nedosáhl. S trochou štěstí, na jehož nepřízeň jsme si rozhodně nemohli stěžovat, jsme si mohli vzít vedení zpět, když se nám povedlo nasměrovat kombinaci na M. Štancla, ale jeho střela z první, která z první vůbec být nemusela, přinesla maximálně dvě letmá zahučení v potěšitelně plných ochozech.

Druhou půlku zahájil úchvatným sólem Tměj, který proskotačil přes několik hráčů s podobným štěstím jako Poborský v šestadevadesátém, ale sám před V. Vostrčilem volil mnohem ostřejší lob než zmiňovaný hrdina. Byla to prostě přímá střela na hlavu, kterou hostující gólman vyrazil na náš jediný roh v zápase. O chvíli později Bureš podržel balón pro M. Štancla a ten si opět s pomocí Vostrčila připsal gólovou nahrávku. Tentokrát to byl V. Vostrčil, který vyběhl z brány proti jeho kolmici na Válka, ale ve skluzu neudržel míč, který mu Válek po kratším protisměrném manévru vrátil do prázdné brány. Hosté si v prvotní odplatě připsaly pouze dvě střely z vápna, se kterými si Špinar efektně i efektivně poradil, ale i když se jejich tlak stupňoval, větší šance si vytvářeli těžko. Po jednom rohu hlavičkoval těžko bránitelný Kusý, naštěstí jen slabě, ale J. Vostrčila připravil o zakončení na poslední chvíli Ropkův čistý zákrok, po kterém se dožadovali hosté penalty. Někdo prosbou, někdo výhružkou, někdo příkazem, ale na situaci se nic nezměnilo. Nám se v době vrcholné defenzivy naskytla možnost zvýšit skóre z ojedinělého brejku, ale do Tmějovy pobídky se místo pohodlně zakončujícího Kubeše natlačil na dlouhou nohu Bureš a šajtlí pouze rozezvonil břevno. Za našeho neustálého střídání pokračovala křečovitá převaha hostů na naší polovině, ale chybující rozhodčí logicky rozhodí víc dotahující než bránící celek. Cerekvičtí se nechytili ani ze standartek, několikrát vzývané penalty se nedočkali ani po faulu na J. Vostrčila a čas docela kvapem ubíhal. Když se Pospíšilovi nepovedlo potvrdit výhru po zmatcích při hostující rozehrávce, mohli jsme ještě v nastavení o výhru přijít, ale Uher poté, co kolem sebe nechal ve vápně proběhnout V. Štancla, mířil jen opravdu těsně vedle vinglu. A tak jsme se po prvních dvou nepovedených domácích dobýváních už podruhé účelným fotbalem propracovali k vítězství nad silnějším soupeřem a věhlasu, který by tentokrát mohl dorazit až na Kanárské ostrovy. Nejen proto, že naše počínání nápadně připomíná Robina Hooda.

  • Sestava: J. Špinar - D. Štancl, M. Ropek, V. Štancl, V. Tměj - B. Válek (P. Pospíšil), M. Chmelík, M. Štancl, J. Vít (V. Novák) - F. Bureš (M. Janypka), M. Sokol (J. Kubeš)
  • Góly: F.Bureš, B.Válek
  • ŽK: F. Bureš, M. Chmelík, J. Kubeš, V. Novák

Bystré a bystrozraký

Když se nám v předchozích domácích zápasech nedařilo zúročit herní převahu proti slabším soupeřům, koho jiného si přát než soupeře, kterého zřídkakdy přehrajem a který nás zřídkakdy porazí. Na zatím stoprocentní Bystré dorazila početná návštěva z jejich tábora, vyšší vypadal i počet našich diváků a vyšší byl především počet hráčů na naší lavičce. Víceméně ve zdravotním rozkladu se sice nacházelo pět hráčů základu, ale když musíš, tak musíš. Začátek utkání se nám nadmíru povedl, byli jsme více na balónu, i za cenu zbytečně riskantních počinů našich stoperů, a byť je u našeho soupeře neustálé riziko rychlých brejků i po obranném odkopu, byli jsme i nebezpečnější. A velkou roli v tom hrál minisouboj Válka s Peterkou. První faul hostujícího hráče byl hned oceněn žlutou kartou (podivnou vzhledem k pozdější karetní benevolenci), podruhé měl Válek dostatek místa k centru, který ze středu nabíhající Chmelík trknul do protipohybu odbíhajícího Dittricha, ale hostující veterán stihl výborně zasáhnout a k naší smůle už se Chmelíkovi ani nepodařilo vyražený míč doběhnout před brankovou čárou. Do třetice jsme po Peterkově faulu na Válka zahrávali přímák z půlící čáry, Skalův vysoký balón spadl těsně za nabíhajícím Chmelíkem a těsně před překvapeným Dittrichem, kterému prošel mezi nohama do sítě. Naše jakási dominance byla završena kombinací po rohovém kopu, ale Ropkovu střelu zpoza vápna vyrazil Dittrich na břevno. Pak začali hosté více vystrkovat svá rychlá útočná tykadla, ale zejména Holomek si jejich akce pozičně vyčíhával s takřka stoprocentní úspěšností, jeden balón za obranu na poslední chvíli vypíchl D. Štancl, střelu z dobré pozice uvnitř vápna zase zablokoval V. Štancl, standartní situace se nám tentokrát podařilo odvrátit, a tak hostům zbývaly hlavně střely z dálky. Tu nejzajímavější měl po vyškolení tří až čtyř hráčů Mužík, ale jeho umístěné střele chyběla razance a Špinar se pro ni stihl natáhnout. Nám se jaksi vytratil pohyb a nabídka (to jsme bohužel netušili, že už je do konce zápasu nenajdem), přesto jsme se párkrát dostali k nadějným útokům do rozhozené obrany, ale většinou jsme zvolili špatné finální řešení, jako když si Tměj příliš dlouho vybíral adresáta přihrávky nebo když Skala zkoušel nepřesnou rozehrávku ztrestat okamžitou střelu. V závěru poločasu rozšířil náš početný lazaret po špatném došlápnutí Holomek a rozhodčí nám zdvihl mandle odpískáním Skalova faulu na 25 metrech. Na zblokovanou střelu ale Špinar zvládl zareagovat, a tak jsme zase odcházeli do kabin s čistým kontem.

Druhý poločas byl hrou na jednu bránu, tu naši. Zmohli jsme se jen na co nejpečlivější defenzivu a odkopávání, o nějakém podržení balónu nebo snad kombinaci, nemůže být ani řeč. Přes urputný tlak ale zůstala naše brána až na výjimky mimo bezprostřední nebezpečí. První výjimkou byl zhruba po deseti minutách útěk Peterky, ale jeho křížnou střelu výborně vytáhl Špinar, který si poradil i s jednou z mála střel mířících do brány. I za pomocí jeho pěstí a štěstí jsme se ubránili i několika rohům. Hosté se po nich často dožadovali ruky, a minimálně v jednom případě nastřeleného Chmelíka by si asi rozhodčí penaltu obhájil, ale video u nás nemáme, bystrozrakostí sudí rozhodně netrpěl a hostující výkřiky ho nechávaly chladným. Stejně jako naše vzývání karetního trestu za dva fauly na Ropka bez možnosti hrát balón, po kterých jsme museli znovu nuceně střídat a přeskupit řady. Ještě než stihl chromý stoper odejít z placu, vypracovali si hosté druhou velkou šanci k vyrovnání, když se po dlouhém autu jejich útočník otočil s balónem, ale z malého vápna svou střelu až příliš vytočil z brány. Brzy nato se při ojedinělém výpadu v hostujícím vápně tak dlouho pral o míč Bureš, až se k centru dostal Válek, mezi stopery vyplul Skala a umístěnou hlavičkou pojistil náš náskok. Hosté to ještě nezabalili, ale protože rozhodčí ani ke konci nezbystřil a upřel jim i naprosto jasnou penaltu po zákroku Tměje v rohu vápna, spokojili se s pár vaginálními opisy, žlutými kartami a museli spolknout smolnou a nezaslouženou porážku. Což naši radost z první ligové výhry v sezóně kalilo mnohem méně než počítání lazarů a svatebčanů chybějících příští týden.

  • Sestava: J. Špinar - D. Štancl, M. Ropek (M. Janypka), V. Štancl, T. Holomek (V. Novák) - B. Válek, M. Chmelík, Z. Skala, V. Tměj - K. Vopařil (F. Bureš), J. Kubeš (J. Kopecký)
  • Góly: 2x Z.Skala
  • ŽK: V.Štancl

Archiv novinek a zápasových článků ze sezón:


Podporují nás
Pardubický kraj Obec Morašice Stavitelství Jokeš HRG tiskárna Nopek Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy - dotační program č. VIII.